Po krkolomné přípravě ovlivněné zraněními byl nakonec nejen schopen zúčastnit se domácího mistrovství světa, ale dokonce ho vyhrát. Jerker Lysell přeměnil slabé stránky v silné a stal se nejrychlejším z rychlých, když dosáhl slavného zlata ve finále sprintu. Nejen o tom, ale i o jeho ambicích a snech se dočtete v následujícím rozhovoru.

Ahoj, mohl by ses nám na úvod trochu představit?
Jmenuji se Jerker Lysell a narodil jsem se roku 1989 v Bollnäs ve Švédsku. Teď studuji stavební inženýrství v Norrköpingu. Moje koníčky jsou sport a cvičení, rád dělám bláznivé věci, ale nesnáším nicnedělání.

Jak ses dostal k orienťáku, byla to láska na první pohled?
Moji rodiče jsou orienťáci, takže jsem neměl moc na výběr. Táta mě tahal ven, sice se mi občas nechtělo, ale myslím si, že to rodiče někdy prostě dělat musí.

Byl na tvé cestě mezi elitu nějaký konkrétní okamžik, kdy sis říkal: „To je ono, orienťák je sport mého života“?
Když mi bylo 11 a vyhrál jsem O-Ringen. Tam jsem se rozhodl, že se stanu nejlepším a věřím tomu doteď. Ale ta cesta na vrchol byla mnohem obtížnější, než jsem očekával.

Jaké jsou tvé nejsilnější stránky?
Vůle k úspěchu, nikdy se nevzdat a vypilovat své schopnosti na maximum.

Po letošní sezoně tě můžeme titulovat jako mistra světa ve sprintu. Jaké cíle sis dával na začátku sezony a jak ses připravoval na MS ve Strömstadu?
Chci se stát všestrannějším běžcem, a tak jsem nechtěl pouze běžet sprint na MS. Ale hned na Silvestra jsem si zranil lýtko. To následovaly problémy s chřipkou, žaludkem, šlachami a opět lýtky. To mě hodně omezilo v rozvoji a začal jsem od znovu. Takže léto bylo pro mě o boji s časem, abych MS vůbec stihl. Většinu času jsem kvůli lýtkům musel běhat v lese a na sprint jsem začal trénovat až týden před mistrovstvím.

Byly pro tebe závody v domácím prostředí extra motivací?
Já jsem vůbec nedoufal, že se MS zúčastním, dokud jsem nestál na startovní čáře, takže jsem o tom ani moc nepřemýšlel. Bylo by smutné, kdybych nemohl startovat, protože běžet doma se povede jednou, dvakrát za život.

Jerker Lysell si běží pro zlato! (foto: WorldofO.com)

Mohl bys nám říci něco o tvém zlatém závodě?
Když jsem proběhl cílem, myslel jsem, že pokud nevyhraji dnes, nevyhraji nikdy. Cítil jsem, že jsem zaběhl perfektně. Mé provedení závodu bylo výborné a fyzicky jsem se cítil velice silný. Ale věděl jsem, že jsem startoval dříve než ti nejlepší a můžou mě každou chvíli porazit. Speaker hlásil Matthiase Kyburze těsně před cílem, můj závěr byl ale rychlý a můj čas byl tedy nejlepší.
Před závodem jsem byl zaměřený na svůj plán – běžet nejrychleji jak mohu, ale nedělat žádná ukvapená rozhodnutí. O těch davech u trati jsem moc nepřemýšlel, ale bylo pěkné vidět všude kolem švédské vlajky.

Před zlatem z letošního MS jsi ještě získal stříbro z ME 2014 v Portugalsku a bronz z MS 2015 ve Skotsku. Tři úspěchy a všechny ve sprintu. Už je ti 27 let, není ten správný čas začít vyhrávat i v lese?
Jak už jsem řekl dříve, mým cílem je i zlepšení se v lesních disciplínách, ale zranění v posledních letech mi to ztěžují. Po letošních úspěších ve sprintu, se zaměřím na les. Pokud se nezraním, půjde to dobře.

Jaké jsou tvé plány na zimní sezonu?
Můj zimní trénink začal nejhůře, jak mohl. Jsem opět zraněný, problém je stejný – lýtko. Cílem zimy je účast na Portugal O´Meetingu.

Nakonec se ještě musím zeptat. Co Thierry Gueorgiou jako nový trenér švédského národního týmu?
Bude velice zajímavé vidět, jak přispěje našemu týmu. Věřím, že odvede dobrou práci (Více o tom, jak Thierry bude trénovat švédský výběr přineseme ve středu 28. prosince – pozn. red.).

Zpracováno s laskavým svolením Joaqima Margarida, originál rozhovoru naleznete na stránkách PortugueseOrienteeringBlog.

(úvodní foto: WorldofO.com)