Jak se dívá veterán Zdeněk Koč do budoucnosti ohledně vývoje o-map? Čtěte v následujících řádcích. Dovedl si někdo v osmdesátých letech představit, že závodník proběhne kontrolou aniž něco razítkuje nebo jakýmisi kleštičkami „propichuje“ papír ani nevykonává žádnou jinou aktivitu spojenou s potvrzením průchodu kontrolou, prostě jen proběhne daným bodem (kontrolou) X a pokračuje plynule dál k bodu (kontrole) X+1 ? Myslím, že takováhle představa, která bude od letoška v podobě AIR+ čipů standardem na spoustě závodů u nás, patřila v osmdesátých letech do oblasti utopických představ, protože přece takové zařízení je pro tento účel hrozně komplikované, ve srovnání s papírovým průkazem a kleštičkami nesmyslně drahé, případně nespolehlivé, a asi i zbytečné atd. 

Já mám mnoho let jinou utopickou představu: Na startu budu držet nějaké zařízení s displejem (možná poněkud tlustější než obyčejný papír, ale ne o moc), a v okamžiku mého startu se mi do toho na startovní čáře nahraje mapa s tratí. A s příchodem dotykových displejů a s přibývajícím věkem a horšícím se zrakem k tomu přidávám i přidruženou představu jak si při dohledávce dvěma prsty mapu „roztáhnu“ tak, aby i můj slábnoucí zrak rozpoznal všechny podrobnosti kresby, a po průchodu kontrolou ji jedním kliknutím zase vrátím do původního měřítka. Současně si ale po celou tu dobu uvědomuji jak je to nesmyslná představa a vypočítávám si argumenty proč je to prostě nesmysl. Zde je pět základních:

1. Bude to hrozně drahé, vytištěná papírová mapa je prostě bezkonkurenčně levnější než takovéhle elektronické „zařízení“ a nutné provozní zázemí.
2. I roztrženou mapu v lese jsem schopen nějak číst, zatímco když neopatrně (třeba při pádu) třísknu s „elektronickou mapou“, tak jsem dozávodil.
3. Bude to obrovská příležitost pro všechny podvodníky aby si před závodem „hackli“ mapu z nějakého pořadatelského prostředí a získali tak výhodu před poctivými soupeři.
4. Bude technicky možné aby si v takové mapě pomocí GPS závodník zobrazil svoji polohu i ideální cestu k další kontrole. Jak tomu bude možné zabránit ? Těžko…
5. Pro technické „koumáky“ pak asi nebude problém, aby si v nějakém „open source“ prostředí vytvořili nebo implementovali aplikaci, která je bude varovat před možnou diskvalifikací pokud budou na nesprávné kontrole.

Život a technický vývoj ale postupně odbourávají moje argumenty proč to nejde:
První byl „odbourán“ příchodem GPS navigací. Spousta lidí, kteří měli panickou hrůzu z map a orientace podle nich (a tím pádem například i neschopnost autem někam dojet bez mnohonásobného vyptávání na cestu), je dnes vedena navigací (téměř) neomylně ke svému cíli (i když výjimky jsou možné – zažil jsem například na Mariánské u Jáchymova situaci, kdy se mě řidič ptal kde že jsou tady ty lázně, neboť byl přesvědčen, že ho navigace právě přivedla do Mariánských Lázní), a to přesto, že jak vlastní technické zařízení (ať už je to speciální GPS jednotka, chytrý mobil nebo tablet) je podstatně dražší než tištěná automapa, nemluvě o ceně celého zázemí, tj.  kompletního satelitního GPS systému.
Druhý protiargument dostal smrtelnou ránu minulý měsíc, když Samsung představil „rozkládací“ mobilní telefon, jehož podstatnou částí je ohebný velkoplošný displej, tvořený „chytrou“ folií.
Takže jediné co zbývá k vyřešení jsou „drobnosti“ uvedené jako protiargumenty 3, 4 a 5.
Tak co, na jaký rok odhadujete první závod s flex-i-mapou na elektronickém mediu ??? A na který rok zavedení tohoto systému na většině závodů?
Neměla by nějaká firma zabývající se dnes tiskem o-map začít vizionářsky budovat elektronické/internetové zázemí k budoucím „flex-i-mapám“, vyřešit problematiku protiargumentů 3,4 a 5 a stát se tak světovým centrem pro tuto službu, čili být jakýmsi Elonem Muskem světa OB map tak, jako se fenomenem elektronického ražení stala firma Sport-Ident?
Jen vedlejší drobností pak už bude zajistit aby se obraz na flexi-i-mapě samovolně natáčel k severu… A firmy Silva, Suunto či MosKompas musí najít jiné produkty pokud chtějí dál prosperovat.

Zdeněk Koč