“Cože děláš? Mapař? Co to je za zaměstnání? V životě jsem o něčem takovém neslyšel.” Ano takové povolání existuje. Takže už jsem se na podobné otázky naučil odpovídat. Mapař je označení tvůrce map pro orientační běh. A já jsem hrdý na tohle jednoznačné pojmenování, žádný mapér, mapista, kartograf, zeměměřič prostě mapař. Mapařů, kteří se mapováním živí, není moc. Podle mého odhadu je v Česku profesionálních mapařů mezi 10-20, na celém světě mezi 100-150. Poloprofesionálních mapařů či dobrovolných mapařů je mnohem více. Mapařská skupina na FB – Orienteering Mappers Int. čítá na 6,6 tisíce členů.

Mapaři se starají, aby bylo na čem běhat. Bez mapy by z orienťáku byl přespolní běh. Je radost připravit mapu, na které se běží závod. Držet výslednou mapu v ruce, je jako chovat si vypiplané dítko. A které dítě mám nejradši? Vždycky to poslední! Lesy se zahalily do mlhy, pneumatiky si obuly zimní gumy, hlavní mapařská sezona skončila. Je čas na trochu rekapitulace. Tenhle rok jsem spolupracoval na zhruba třiceti mapách, při mapování nachodil přes tisícovku kilometrů a do výšky nastoupal přes 25 tisíc metrů. V průměru jsem během jedné hodiny mapování nachodil 1,7 kilometru. Jde o průměr, sprintová hodina je pomalejší než lesní. V lese se lze dostat i na 2,5 km/h. Zjednodušeně lze říci, že čím vyšší je tohle číslo, tím rychlejší jste mapaři. 

O mapování jsem několikrát online přednášel, jednou dokonce přímo z lesa. Tak snad se orienťák v Indii, Pákistánu a Mauriciu úspěšně rozběhne. Byl zážitek vidět Jaroslava Kačmarčíka z PWT, jak šíří orienťák do celého světa. Společně s Jirkou Vištejnem jsme vytvořili v angličtině jednoduchý návod, jak začít s mapováním How to make a sprint orienteering map – beginner’s guide. A podle Luďka Krtičky jde o nejnavštěvovanější stránku na mapařské wikipedii.

Příští rok se koná v Česku další velký mezinárodní závod, a to Světový pohár v České Lípě. Pro závody se použijí terény původně připravené pro zrušený Euromeeting. Skály sice zůstaly na svých místech, ale znáte české hustníky, ty neustále morfují, takže se mapy budou muset lehce aktualizovat. Už se do pískovců těším. V nadcházejícím roce se budou také finalizovat mapy pro JWOC 2024. Juniorské mistrovství světa se poběží v okolí Plzně. Doufám, že plně zužitkuji mapařskou výhodu domácího hřiště.

To jsem se rozepsal, a při tom vám chci říct hlavně to, že jsem napsal knížku pohádek Z chlupaté deky. “Cože děláš? Mapař? Pohádkář?” Ano takové povolání existuje :). Zprvu jsem pohádky četl dětem, pak dětem mých kamarádů a během covidu online na Youtube. A protože měly pohádky úspěch, snažím se je vydat knižně. Na crowdfundingovém webu Donio jsem zahájil předprodej pohádek Z chlupaté deky. A vyjde to, až se prodá dost knížek / odměn.

A o čem pohádky jsou? Příběhů je v knížce celkem deset. Vlídně a vtipně vypravují o současném světě, ve kterém se přihodí něco fantastického. Dokonce je tam i jedna pohádka sportovní o džudistovi Leoši Frňálkovi, který se díky zlozvyku stane mistrem světa. Abyste poznali i jiný pohled na pohádky, dal jsem je přečíst orienťáckému spíkrovi Matěji Klusáčkovi: “Líbí se mi fantazie, s jakou rýpeš do zaběhnutých pořádků: babička drsně prosazuje své dobře míněné rady, z odporu k mytí je silná stránka džudisty. Pohádky mají zběsilé tempo, které mě hodně baví, přidává to na vtipu a napínavosti. Gradace a pointa jsou úplně špičkové!”

Když to vyjde, slibuji, že v příštím díle pohádek Z chlupaté deky bude pohádka orienťácká!

Aleš Hejna