Adventní kalendář ’22: 5. den – Zlínský (Š)krpál

od | 5. 12. 2022 | Soutěž

Píše se druhé prosincové pondělí roku 2022, svátek má Jitka/Liana. Znáte někdo nějakou Lianu? Pokud ano, dejte nám vědět do poznámky pod odpovědí na soutěž. Líbily se vám letošní závody ŽA v Rusavě, nebo MČR na Krátké 2012 v Ráztoce? Tak to se vám zaručeně bude líbit příští rok i Zlínský Škrpál, který zavítá do těch samých lesů a také sponzoruje dnešní díl Adventního Kalendáře. Hezké luštění!


Zlínský Škrpál

Poslední červencový víkend, přesněji 28. – 30. 7. 2023, připravuje klub SKOB Zlín již druhý ročník vícedenních závodů v jižním výběžku Hostýnských vrchů. Závody budou probíhat v prostorech letošního Českého poháru, který probíhal u obce Rusava. Pro závody použijeme taktéž centrum na Rusavě, vybrali jsme si zázemí Penzionu U Ráztoky. Pro závody mám zamluvený kemp Rusava, který je hned vedle shromaždiště. Krom něj najdete v obci i vyhřívané koupaliště a spoustu nádherných turistických cílů. .

V lese vás pak čeká spousta kamenů, kamínků, skalek a srázů. To vše doplní místy náročná podložka doplněná o nějaké ty hustníky.

Pořadatelé závodu věnovali do soutěže 2× startovné.


Včera bylo za úkol poznat podle chyb z GPS trackingu závodníka, který chybu provedl, nebo závod, při kterém se chyba stala:

  1. World Games
  2. Tove Alexandersoon
  3. Adéla Finstrlová
  4. Tomáš Křivda
  5. Jukola

Dnes vás čeká úkol stopovat pana Zajíčka a jeho kamarády po cestě z hospody domů. Otevřete si přiloženou mapu, pozorně čtěte popis cesty a nakonec vyberte z mapy, ve které z jam pan Zajíček bydlí.

To šel takhle jednou pan Zajíček s kamarády z lesa do hospody na fotbal. A protože se jejich týmu ten večer nebývale dařilo, kamarádi do patřičně rozjeli. Pivo následovalo pivo, pak se šlo do lesa, pak dokonce i z lesa, no škoda mluvit. Každopádně byla naše skupinka ke konci otevírací doby dost veselá, a taky dost dezorientovaná, a tak se rozhodli, že se dovedou domů navzájem, aby dobře trefili.

Vyšli proto z hospody, přešli silnici a ulicí ušli kousek jižním směrem, aby se dostali k lesu. Za branou bylo dlážděné prostranství, za kterým začínal les. Chlapci se vydali směrem na západ, když tu po chviličce pan Jelen vykřikl “Pozor, lovec!”. Všichni se ohromně polekali, ale pak jim došlo, že je to jen socha, a že pan Jelen je sice z nich nejvyšší a nejrychlejší, ale moudrosti příliš nepobral.

Nechali tedy sochu za zády, a vydali se po pěšině lesem na jihozápad. Pěšina překřížila dvě další, prošla hustým podrostem po obou stranách, a poté zatáčela více na jih. V tomto místě ji naši hrdinové opustili, vklouzli severozápadním směrem do dalšího hustého podrostu, a uložili pana Jelena ke spánku uprostřed stromků a ostružiní.

Jejich cestá dále vedla na sever, napříč třemi cestami, a pak lehce vlevo přes paseku. Za pasekou dále pokračovali po pěšinách, ale jak byla tma, tak jim to nešlo úplně snadno. Nejprve západně na rozcestí s další pasekou, severozápadně na další rozcestí, z něj z nějakého důvodu, který znali jen oni sami, pak dále přímo na východ. Na souběhu tří pěšin jim došlo, že na východ vlastně vůbec jít neměli, ale protože pan divočák byl pěkné prase, a po cestě si na pěšinu odložil, už se nevraceli stejnou cestou ale vydali se místo toho na zase na severozápad. Cesta se tu začala postupně svažovat dolů, až došli k malému údolí s kamennými srázy. Od něho se vydali znovu na jihozápad, po hraně srázu. Když byli přibližně ve dvou třetinách cesty k dalšímu rozcestí, pan Medvěd, který šel bohužel nešťastně blízko ke kraji, uklouzl, a chytl se pro lepší stabilitu svých kamarádů. To však způsobilo jen to, že se dolů srázem sklouzli všichni tři jako jedna velká chlupatá hromada.

Při svém napůl pádu napůl klouzání dolů svahem přeletěli jeden srázek, přerazili se o vývrat a studnu a nakonec pročvachtali mokrou rýhou plnou bláta. Když dole konečně přistáli a rozmotali se, zjistili, že jsou skoro u domova pana Divočáka, jehož rochniště bylo už jen kousek severně od cesty v bažině. Vděčný pan Divočák jim za odměnu ukázal, kudy vede z bažiny další pěšina, která končí na otevřené louce u další mokré rýhy.

Vydali se odtud po louce dále na západ, aby na kraji louky u dětského hřiště zanechal pana Myšáka.

Pan Medvěd si nebyl tak úplně jistý, kterým směrem se od Myšáků jde k němu domů, ale věděl, že bydlí pod velikým srázem. Vydali se tedy s panem Zajíčkem po pěšině podél malé bažiny přímo na jih do kopce. Cesta stále stoupala, procházela hustším lesem, a stáčela se na jihovýchod. Konečně přišla na větší rozcestí, kde se sbíhalo 5 cest. Dvojice chundelatých přátel dále pokračovala na východ, po levé ruce nejdříve hustý les, který pak pozvolna zřídnul. Přes další 4 rozcestí pokračovali taktéž pořád rovně, až došli k malé strži, kterou protékal potok.
“Zajíci, Zajíčku, já ti mám hroznou žízeň”, prohlásil Medvěd, a slezl do potoka se napít. V tu chvíli mu však z kožichu vypadla peněženka a pustila se dolů po proudu. Oba chlapci se ji jali v panické hrůze pronásledovat. Doběhnout se jim jí podařilo, po mnohem šplouchání a nadávání, v prvním velkém levotočivém oblouku potoka. Prskající, mokří a unavení z něj vylezli na přilehlou cestu.
“Hele, Medvědě, není to tvůj dům?”, ukázal Zajíček nahoru do kopce, kde se rýsoval veliký sráz. Šli to tedy omrknout, ale jaké bylo jejich překvapení, když klíče pana Medvěda nepasovaly do zámku, ať se snažil sebevíc. “Co to tady děláte za kravál” ozval se najednou rozzlobený křik.
“Sakra, to je sousedka, já bydlím o jeden sráz výš”, vystřízlivěl okamžite Medvěd, a dali se se Zajíčkem na útěk. Po krátkém úprku po cestě do mírného kopce dorazili k o trochu menšímu srázu, který byl Medvědovým domovem. Rozloučili se, a pan Zajíček se vydal na poslední úsek své trasy ke své domovské jámě.
Vyšplahl se od srázu nahoru na pěšinu, a rozhlédl se. Napravo ho k smrti vyděsil pohled na pomalu ale jistě blednoucí nebe, vydal se tedy co nejrychleji po cestě doleva. Na prvním rozcestí se dal doprava, a pak u první jámy z cesty sešel znovu vlevo a byl hnedka doma, u své jámy. Co k tomu měla co říct paní Zajičková, to raději nechtějte vědět, a je klidně možné, že pan Zajíček teď ve své jámě sedí sám.

Pravidla soutěže

0 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dnes je 29. 1. 2023
a svátek má Zdislava.