Dnešní O-News Adventní kalendář otevírá okénko se streetview orienťákem. Kdo se stane králem knock-out sprintu v roce 2023? Partnerem dnešního kola je Orienteering Adventure.
Orienteering Adventure
Po roční přestávce opět připravují pořadatelé z Orienteering Adventure pětidenní závod v Krkonoších. Na programu bude jeden sprint, dvě krátké a dvě klasické trati. Jistě se můžete těšit na nevšední zážitek. Pořadatelé závodu věnovali do soutěže 2x startovné na Orienteering Adventure 2023.
Řešení 12. dne: Správným řešením tajenky o historii Pěkných prázdnin bylo “Kacanovy”, níže se můžete podívat na kompletně vyplněnou křížovku.
Dnešní úkol: Doplňte, co patří na vynechaná místa v textu
Vhodné je využít nejnovější Panoramu a ortofoto na webu mapy.cz, která vám odhalí skoro všechny odpovědi
Je 28. září 2023. Kvalifikace byla v pohodě, vyřazovací boje také, ale tady už jde o všechno. Velké finále, první v české historii, kdo bude knock-out kingem roku 2023? Stojíme na Havlíčkově náměstí, zástupy diváků jsou jako na trní a vyčkávají na startovní výstřel. Šestice nejlepších — Křivda, Glonek, Roudný, já a dvojice zahraničních borců Matthias Kyburz a Tim Robertson.
Bude self-choice? Bude motýlek? Nebo zase bez farst? To se dozvíme až ve chvíli, kdy dojdeme ke startovní čáře. Na stolečku je připravena jedna mapa, z variant trati tedy vybírat nebudeme. Nervozita stoupá, poslední pohled na soupeře a start! Vybíháme vstříc startovnímu lampionu ostrým tempem. Kde nemá trojku pod 8 minut, ten si dnes ani neškrtne. Má taktika je jasná, hlídat si balík zezadu, bude se dost chybovat a na finiši hrají karty v můj prospěch…
Prvních pár desítek metrů za námi a já se sotva stíhám podívat do mapy, závodníci na čele zastavují a nevědí, kudy na jedničku. Spolu s turistickým frmolem nebylo průchod napravo jednoduché najít. Dostáváme se jím do parku, míjíme žlutý pavilon, skupinu čtyř výrazných stromů a dostáváme se k jedničce u sochy xxx1xxx. Tempo je ostré a přichází první volba postupu, zkusit vlastní volbu se ale nikdo neodváží a skupina jde pohromadě. Přebíháme silnici na parkoviště a zeď obíháme zleva. Postup brankou ke kostelu nikoho nevyvedl z míry, je vidět, že předzávodní přípravu nikdo nenechal jen tak. První druhý, třetí a konečně čtvrtý vchod do domu z devíti, xxx2xxx, tam razíme dvojku. A už vidím i trojku, je hned na náplavce za řekou. V duchu proklínám stavitele, že tohle snad ani není orienťák ale prachsprostá atletika. Beru severní variantu, balík se dělí na dvě skupiny, Náš postup je cca o xxx3xxx, ale na kontrole uprostřed malého vykrojení v náplavce jsme všichni společně. Zato už mám ale namapováno na další kontrolu. A dělám dobře, zorientovat se v mimoúrovňových částech není jednoduché, vybíhám do patra, přebíhám nad silnicí, zabíhám doleva na konec ochozu pod nápis xxx4xxx, kde je 4. kontrola. Tady se ale ještě rozhodovat nebude…
…dlouhý postup zpět přes řeku a kyslíkový dluh se začíná projevovat v plné parádě. Nestíhám číst mapu, hlavní je držet balík, je to přece nefarstované. Razíme další kontrolu v průchodu u gelaterie, otočka na patě a zpět na další náměstí. Kdybychom tu běželi v prosinci, minuli bychom vánoční stromek. Probíháme pod xxx5xxx vlajkou. Ostrá levá, hned zase doleva do průchodu a past! Zavřená brána a kontrola hned za ní. Rychle zpět na náměstí a vzít to ze správné strany. Závod se dostává do závěrečné části, poslední technická pasáž, kde se dá získat na soupeře a pak už jen dostihy do cíle. Po pravé ruce sgrafito a míříme ulicí dále. V ulici, která nebyla ani inženýra ani magistra, razíme další kontrolu a jdeme na parkany. Vidím východní volbu, která je očividná, ale odpojuji se od balíku a vracím se zpět, zahýbám na most a za ním jdu průchodem ve zdi po schodech dolů. Most, po kterém jsem předtím běžel, podbíhám a u xxx6xxx razím kontrolu. Kde jsou soupeři? Znervózním. Kontroluji kód. Vše sedí. „Že by to přeci jen bylo farstované?“ začínám nesmyslně pochybovat.
Ven běžím historickou brankou ve zdi, to byla chyba, měl jsem raději běžet zpět. Není čas se tím zabývat, běžím po kostkách, zároveň zapomínám běžet mírně stoupající cestou, a tak beru volbu přes schody. Vyběhnu jich xxx7xxx a cestou ke kostelu s vyhlídkou věží vidím, jak se ke mně zleva přibližuje zbytek závodníků. Asi přeci jen chybovali. Slyším komentátora, ale aréna závodu je přeci ještě 300 metrů severně. Celý balík zabíhá do jižního záhybu kostela za kapli sv. Jana Nepomuckého, kde je kontrola. Přichází na řadu mapotočka, kterou nikdo nemá moc připravenou. Před námi televizní kamera, my opět zmatení závodníci. Co to je? Cílová aréna se přesunula a nám už zbývá jen doběh do cíle! To ale brzy zjistili i soupeři. Lehké obkroužení kostela a už vidíme cílovou bránu. Posledních 50 metrů, tady už se láme chleba. Křečovité výrazy ve tvářích a poslední zbytky sil. Takhle těsný finiš snad nikdo nečekal. Cílová fotobuňka na premiéře knock-out sprintu chybí a cílový rozhodčí má co dělat. Trvá to dobrých pět minut, než se sebereme z cílového koberce a postavíme se na nohy. Kdo vyhrál? Nikdo neví. Na tento šampionát nikdo nezapomene, takové rozuzlení totiž nikdo nečekal. Tleskající diváci v Písku, nevěřící fanoušci u televizních obrazovek a úleva na straně pořadatelů, že ať to dopadlo, jak to dopadlo, mají to za sebou.Všech šest finalistů se staví na stupně vítězů — o zlato se podělili hned tři běžci, jeden bere stříbro a dva bronz…
0 komentářů