Testování nové sprintové disciplíny v Itálii
Dnes je 17.10.2017

OB ve světě | Orientační běh

Pátý ročník tréninkového kempu pořádaného PWT Italy při tradičních závodech MOC (Mediterranean Orienteering Championship) má rekordní účast zhruba 150 závodníků z 20 zemí světa. Na programu jsou kromě sprintových i lesních tréninků, společných analýz a přednášek také testovací závody nové disciplíny uvažované pro zařazení do sprintového mistrovství světa.

Jako první byl v pondělí testován „NORT model“ knock-out sprintu.

Dopoledne proběhla v městečku Vieste kvalifikace, ze které postoupilo 30 nejlepších mužů a 30 nejlepších žen do odpoledního semifinále a finále. Startovní interval byl 1 minuta, všichni běželi stejnou trať. Ženská trať měřila 2,1 km, měla 11 kontrol, převýšení 40 m a nejrychlejší čas mezi 70 účastnicemi zaznamenala Švédka Helena Jansson. K postupu mezi elitní třicítku stačil čas o 1 minutu a 6 sekund horší. Mužská trať měřila 2,4 km, měla 14 kontrol, stejné převýšení a nejrychlejší čas mezi 75 účastníky zaznamenal Francouz Lucas Basset. K postupu mezi elitní třicítku bylo potřeba běžet jen o něco málo (46 sekund) pomaleji.

Mapa kvalifikace mužské trati.

Odpolední semifinále (v městečku Peschici) se skládaly vždy z 5 rozběhů v jednotlivých kategoriích. Jednotlivé rozběhy následovaly po sobě s rozestupem 8 minut a trať byla již farstovaná. Do šestičlenného finále postoupili přímo vítězové jednotlivých rozběhů a jeden „šťastný poražený“ tj. závodník s nejlepším časem, z těch co se umístili na druhých místech. Trať mužů měřila 2,4 km, bylo na ní 15 kontrol a převýšení 40 metrů. Trať žen byla o 300 m kratší, měla 13 kontrol a stoupání bylo také méně – 25m.

Po zhruba hodinové (pro ženy) a půlhodinové (pro muže) pauze bylo na programu finále. Nejprve běžely ženy a vítězství pro sebe získala (ve fotofiniši) Švédka Lina Strand proti Heleně Jansson. Na třetím místě doběhla Britka Tessa Strain. Mužský závod měl jasného suveréna (vyhrál Q, SF i F) v Lacasi Bassetovi, druhý skončil Novozélanďan Tim Robertson, třetí pak Martin Hubman.

Závody se celkově povedly, hodně se líbily tratě připravené trojicí Janne Salmi, Janos Manarin a Jaroslav Kačmarčk a kromě rozbité hlavy Cat Taylor (která po doběhu kvalifikace narazila do hodin) naštěstí nedošlo k žádnému jinému zranění, či jinému konfliktu. Odpolední finále bylo sice lehce ovlivněno tím, že se nepodařilo úplně zastavit provoz, ale s tím se musí ve městech vždy počítat.

Závody se běžely v krásném prostředí. Foto: Dušan Vystavěl


A tady jsou některé poznatky a připomínky závodníků, které zazněly na večerní analýze:

Tilda Johansson (SWE): Formát je O.K., ale raději bychom preferovaly delší kvalifikaci (15 minut) a poté 8 minutové semifinále a finále.

Daniel Hubmann (SUI): Je nešťastné, když postoupí vítězové semifinále a pouze jeden „lucky looser“. Lepší by bylo méně rozběhů a více postupujících čas.

Gustav Bergman (SWE): Je otázkou zda tratě farstovat. Pokud má člověk nejprve tu kratší farstu, tak ti s delší ho docvaknou a před cílem pak mají výhodnější pozici, která se už na krátké vzdálenosti nedá dotáhnout. Ale asi bych se přikláněl k variantě, že ano.

Z jihoitalského Vieste pro O-news.cz Dušan Vystavěl

Facebooktwitter


Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *