Stavba tratí: Pravidla
Dnes je 21.11.2017

Metodika | Stavba tratí

V dnešním díle seriálu o stavbě tratí si musíme projít trochu studiem základních vědomostí, které by měl každý stavitel mít. A tyto lze načerpat pouze z pravidel, řádů a dalších dokumentů, které nám ovlivňují pořádání a průběh závodů v OB a stavbu tratí. Není cílem přepsat do článku celá pravidla a všechny dokumenty, jejich studium už budeme muset nechat na Vás za domácí úkol. Ale spíše si dnes představíme všechny důležité dokumenty, které je nutno znát, pokud chceme stavět tratě pro oficiální závody v OB, podíváme se, kde je najdeme. A také se podíváme, co důležitého v nich najdeme a kde.

Nejprve se podívejme na to, “kde”. Pokud pořádáme jakýkoliv oficiální závod, hlavním dokumentem pro nás budou Pravidla OB, ty najdeme na stránkách sekce OB Českého svazu orientačních sportů, v sekci dokumenty (http://www.orientacnibeh.cz/dokumenty). Tam nalezneme také Soutěžní řád soutěží sekce OB, Prováděcí předpisy k soutěžím sekce OB, Piktogramy IOF pro OB a v horní části máme i odkazy na české mutace mapových klíčů. Tyto všechny dokumenty bychom měli znát, respektive vědět, ve kterém kde co najdeme. V případě, že stavíme oblastní závod, pak musíme zabrousit také na webové stránky dané oblasti, kde najdeme Soutěžní řád a Prováděcí předpisy k soutěžím dané oblasti pro daný kalendářní rok.

TIP: Pokud je závod oblastního žebříčku zařazen i do Rankingu, což většinou je, tak bychom krom oblastních dokumentů měli prostudovat i příslušný odstavec o Rankingu v SŘ sekce OB.

Pravidla OB

Pravidla OB jsou zcela základním obecným dokumentem, který by měl znát nejen každý stavitel tratí a hlavní rozhodčí, ale také každý závodník a běžec. Každý oficiální závod sekce OB se běží podle těchto Pravidel a jak se říká, “neznalost pravidel, neomlouvá.” Pravidla OB jsou dokumentem poměrně rigidním, který se mění jen velmi zřídka a velmi decentně. Specifické konkrétnější údaje, které se pravidelně mění jsou poté upraveny Soutěžním řádem a Prováděcími předpisy, které se naopak aktualizují a vydávají každý rok nové.

Ve svém úvodu Pravidla definují základní pojmy a dělení disciplín, které jsme si již řekli v minulé kapitole. My vypíchneme jen některé kapitoly, které přímo ovlivňují stavbu tratí, i když nepřímo to jsou de facto všechny.

Důležitým bodem je řízení závodů a odpovědnost hlavního rozhodčího (kapitola 5, Pravidel). Hlavní rozhodčí je totiž zodpovědný vůči pořádajícímu orgánu za:

  • určení prostoru závodů
  • kontrolu kvality mapy a souladu mapy s příslušným mapovým klíčem
  • kontrolu tisku (zákresu) tratí na mapu
  • kvalitu stavby tratí (stupeň obtížnosti, umístění kontrol, délka tratí, role náhody, přesnost mapy) a vhodnost výběru místa startu a cíle
  • kontrolu způsobu rozdělení tratí při štafetových závodech
  • losování a přípravu startovních listin
  • celkovou kontrolu organizace závodů
  • kontrolu spolehlivosti a přesnosti časomíry
  • soulad závodních průkazů a razícího zařízení k jejich označování
  • jmenování pořadatelů na startu, v cíli, na kontrolách a dalších úsecích průběhu závodů
  • dodržení časového harmonogramu závodů
  • spravedlivou kontrolu označení průchodu kontrolami, přičemž se řídí přílohou A těchto Pravidel
  • správné řešení všech případů porušení těchto Pravidel

Z toho nám vyplývá, že hlavní rozhodčí nese za tratě a organizaci závodu hlavní zodpovědnost a je i v jeho zájmu úzce spolupracovat se stavitelem tratí. Hlavní rozhodčí by měl být při stavbě tratí účasten od samotného počátku, od volby prostoru a schválení prvotních koncepcí, přes samotnou stavbu až po předtiskovou přípravu, tisk map a konečnou realizaci. Funkce hlavního rozhodčího proto není slučitelná s výkonem funkce stavitele tratí. Hlavní rozhodčí by měl být stavitelovi oponentem. Zároveň není vhodné slučovat funkce stavitele tratí a kartografa zodpovědného za přípravu závodní mapy. Opět by zde mělo být zachováno více pohledů, aby se případné chyby či sporná místa podařilo včas odhalit a vyladit.

Článek 7 Pravidel se věnuje závodním kategoriím. Najdeme zde vypsané jednotlivé kategorie, jejichž tratě budeme stavět. Nicméně ustanovení Pravidel je zde velmi obecné. To, které kategorie budeme vypisovat pro daný závod, nám určí příslušný Soutěžní řád. Co se týká rozpisu a přihlášek, tak to se stavitele většinou týká pouze okrajově, avšak samotný vývoj počtu přihlášených by měl stavitel sledovat, aby byl mohl případně rozdělit  ale měl by se stavitel zajímat o článek 10 – Startovní pořadí. Závod s hromadným startem má zcela jiná specifika stavby než závod se startem individuálním či handicapovým. Od počátku tedy musíme vědět, jaká startovní metoda bude na našem závodě použita a jaký bude startovní interval (to nám ovlivní počet a rozdělení prvních kontrol). Úprava Pravidel je zde opět jen velmi obecná a detailnější informace, pak najdeme v SŘ.

Obecný popis toho, co je vlastně závodní trať, a tedy náplň naší stavitelské práce najdeme v článku 13. Pravidel. V odstavcích tohoto článku máme definovaný start, cíl, kontroly, povinné úseky a další hlavní body naší tratí, kterým se budeme detailně věnovat v dalším díle.

Velmi důležité články pro stavitele následují. Článek 14. Pravidel – Popis kontrol a 15. Parametry tratí by měl každý stavitel velmi dobře znát. Jednotlivé symboly a způsob jejich použití v popisu kontrol jsou definovány v předpisu Popisy kontrol IOF, který si představíme dále.

“Pomocí popisu umístění kontroly musí být možné v mapě (a následně pomocí mapy v terénu) jednoznačně určit umístění kontroly.” Toto je velmi důležité ustanovení, ke kterému se budeme ještě mnohokrát odvolávat, až budeme ladit popisy kontrol a vůbec umístění kontroly v terénu.

V minulém díle jsme již naťukli délky tratí a směrné (vítězné časy). Pravidla nám tyto určují pouze rámcově, detailně jsou pak směrné časy uvedeny v příslušném Soutěžním řádu. “Trať se navrhuje tak, aby prověřila fyzickou zdatnost a orientační dovednost. Orientační náročnost tratě musí odpovídat výkonnostní a věkové úrovni příslušné kategorie. Umístění kontrol a celková koncepce tratí musí vylučovat roli náhody.”

Další velmi důležitý článek, který musí znát každý stavitel, je článek 17., který řeší umístění, označení a vybavení kontroly. “Každá kontrola musí být označena také kódovým číslem, které je připevněno a napsáno tak, aby ho při označování závodního průkazu mohl závodník snadno přečíst. Čísla menší než 31, větší než 599 a čísla, která lze zaměnit při otočení (např. 66, 68, 86, 89, 98, 99, 161, 191 ap.), se nepoužívají.” OCAD toto bohužel neumí samostatně vyselektovat, takže pokud budeme stavět tratě v něm, musíme tyto nepoužívané kódy prostě přeskočit. “Kontroly se umisťují tak, aby obtížnost jejich nalezení významně nezávisela na přítomnosti či nepřítomnosti dalších závodníků.” Kontroly by se tedy neměly nijak schovávat a měla by se co nejvíce eliminovat role náhody. Závodník musí být za pomoci mapy a popisů kontrol bezpodmínečně schopen kontrolu dohledat!

TIP: Pokud si nejsme jistí, jestli kontrola není příliš “zašitá” a sporná, raději její postavení upravme tak, aby byla jasná a jednoznačně dohledatelná. Závod by se neměl rozhodovat dlouhým hledáním kontroly v kolečku, ale při realizaci postupů mezi kontrolami!

“Mezi jednotlivými kontrolami nesmí být vzdálenost menší, než odpovídá 4 mm na závodní mapě. Pouze v případě, že umístění sousedních kontrol je výrazně odlišné jak v terénu, tak v mapě, může být vzájemná vzdálenost těchto kontrol odpovídající vzdálenosti 2 mm na mapě a více.” Toto pravidlo uvedené v odstavci 17.7 je pro nás jako pro stavitele naprosto zásadní. Musíme si hlídat, abychom nepostavili kontroly blíže k sobě než nám pravidla dovolují. Česká pravidla ale na rozdíl od těch mezinárodních udávají tyto minimální vzdálenosti v milimetrech na mapě, tedy pro každé měřítko je tato minimální vzdálenost odlišná. To je pro nás jako pro stavitele jednodušší, protože nám stačí hlídat tyto vzdálenosti v mapě. To za nás navíc hlídá OCAD od verze 10 (Course / Trať -> Course statistics and event statistics / Statistiky tratí a závodu). Orientačně přidáváme tabulku, kolik je tato minimální vzdálenost pro jednotlivá měřítka v reálu v metrech. Vidíme, že zvlášť u sprintu mohou být dle českých Pravidel OB kontroly velmi blízko u sebe. Je tedy třeba brát velký ohled na to, aby se opravdu jednalo o výrazně odlišné umístění v terénu a v mapě.

TIP: Vlivem generalizace mapy se (zvlášť na sprintu) může stát, že kontroly jsou v mapě od sebe vzdáleny dostatečně, v terénu však nikoliv. Je minimálně slušností stavitele a HR, aby si i v terénu odkrokovali vzdálenosti mezi spornými kontrolami a takové z tratí vynechali.

TIP: Např. jáma, prohlubeň ani velká prohlubeň rozhodně nejsou výrazně odlišné objekty. Je vždy potřeba se zkusit vžít do kůže závodníka, který běží rychle a je zadýchaný a přistupovat proto k tomuto citlivě a “blbuvzdorně”. Cílem stavitele by nemělo být závodníka za každou cenu nachytat! Závod by se měl rozhodovat na trati jako celku, ale ne na zašitých kontrolách či kontrolách na hraně pravidel.

Články 19 Start a 21 Cíl, nejsou pro stavitele tolik zásadní, jako spíše pro pořadatele, kteří tyto úseky zajišťují. Nicméně stavitel by měl znát, jak start i cíl fungují, aby je dokázal správně umístit (i když většinou dostaneme místo cíle (někdy i startu) zadané předem). Jejich umístění se budeme detailněji věnovat v dalším dílu.

Zásadní pro stavitele tratí je ovšem článek 21 Mezi startem a cílem, tedy ten úsek trati, který plánuje právě stavitel. Povinné úseky tratě musí závodníci proběhnout po celé jejich délce. Povinné úseky se značí zpravidla oranžovými a bílými fáborky,” říkají Pravidla. Povinné úseky se mohou značit i oboustranným koridorem, vždy se ale musí navrhovat tak, abychom závodníky jasně na tento úsek navedly, aby poznali, kde končí a aby si jej nemohli nikde zkrátit, ať už omylem či záměrně. Článek dále upravuje občerstvovací stanice, kterým se budeme více věnovat v dalších dílech a také nebezpečné oblasti, kde by mohlo dojít ke zraněním závodníků. Tyto oblasti by měl vytipovat stavitel a patřičně zabezpečit (vést ideální postupy tratí mimo nebezpečná místa (obzvláště dětské), zvýraznit viditelně tato místa např. páskou a připravit zmínku o možných nebezpečí do pokynů k závodu.

Soutěžní řád

Zbylé články a odstavce Pravidel nejsou pro stavitele tolik stěžejní, i když znát Pravidla bychom měli všichni celá. Naprosto stěžejní dokument pro stavitele tratí je ale Soutěžní řád. Soutěžní řád je dokument, kterým se konkretizují a specifikují Pravidla pro danou soutěž a který se pravidelně mění a vydává nový před každou soutěžní sezónou.

Soutěžní rád k soutěžím sekce OB nalezneme na již dobře známé stránce s dokumenty na stránkách sekce OB ČSOS. Ten nás zajímá v případě, že stavíme závod sekce OB. Pokud stavíme tratě na oblastní závod, pak si musíme nastudovat soutěžní řád příslušné oblasti. Ten nalezneme vždy na webové stránce dané oblasti v sekci soutěžních dokumentů.

Soutěžní řády sekce i oblastní mají povětšinou velmi podobnou strukturu. V úvodu nalezneme základní obecná ustanovení, které platí pro všechny závody, poté rozdělení na závody mistrovské a na závody zařazené do dlouhodobých soutěží a ustanovení k těmto závodům a v závěru pak další všeobecná závěrečná ustanovení. Případně ještě některé obsahují různé přílohy (směrné časy, apod.). Každý stavitel tratí a hlavní rozhodčí závodu by měli minimálně znát úvodní a závěrečná obecná ustanovení a ustanovení týkající se závodu, který připravují.

TIP: Pokud stavíme běžný závod zařazený do oblastního žebříčku Východočeské oblasti – jaro, pak si najdeme na webových stránkách této oblasti platný Soutěžní řád pro daný rok a tam si vyhledáme příslušnou dlouhodobou soutěž.

Stavitele tratí ze soutěžního řádu zajímají zejména konkrétní kategorie vypisované pro daný druh soutěže, kterým musí připravit adekvátní tratě a samozřejmě také směrné časy těchto kategorií, kterých by měl dosáhnout jejich vítěz. Pro plánování startovního roštu, počtu a vyvážení prvních (rozběhových) kontrol si musíme zjistit minimální startovní intervaly pro dané kategorie, případně i omezení počtu v dané kategorii, abychom měli přehled, pro kolik lidí trať koncipovat. To vše nám prozradí právě SŘ. Do detailu výpočtu výsledků dlouhodobých soutěží, práv startu a dalších podrobností jako stavitelé tratí tolik jít nemusíme.

SŘ Sekce OB obsahuje i 2 významné přílohy, které jsme si již představili v minulém díluDefinice jednotlivých druhů závodů zařazených do soutěží sekce OB a Přehled směrných časů všech závodů a kategorií v závodech soutěží sekce OB. To využijeme zejména při stavbě tratí pro celostátní a letní vícedenní závody. Pro oblastní soutěže se pro soutěžní kategorie oblastí řídíme směrnými časy dané v SŘ oblasti.

Prováděcí předpisy k soutěžím

Jestliže soutěžní řád podrobněji upravuje některá ustanovení Pravidel, tak Prováděcí předpisy jdou ještě více do podrobností. PP se totiž vztahují přímo na konkrétní závody a pořadatele a obsahují i kalendář závodů pro danou sezónu včetně konkrétních pořadatelů a údajů o závodech. Na úrovni sekce OB máme Prováděcí předpisy k soutěžím sekce OB v roce xxx, na úrovni oblastí mohou vyjít i oblastní prováděcí předpisy. Ne všechny oblasti je ovšem vydávají, některé je slučují přímo se soutěžním řádem. PP sekce najdeme opět na stránce dokumentů sekce OB ČSOS.

V PP najdeme termínovku a základní informace o závodech, druh závodu, zjištění práva startu, seznam závodů, které se započítávají do dlouhodobých soutěží, povinné formáty přihlášek, náležitosti výsledkové listiny, maximální výše vkladů, náležitosti složení jury, kontakty a plno dalších informací.

Pro nás, jako pro stavitele to není až tolik důležitý dokument, ale přesto platí, že bychom měli znát minimálně obecná ustanovení a přečíst si ustanovení o závodě, který pořádáme. Důležité jsou pro nás například informace o složení úseků sprintových štafet, o složení štafet a klubových štafet, pro které budeme stavět tratě.

Mapové klíče

Mapový klíč je dokument, který by měl znát každý orientační běžec. Bez základní znalosti by ostatně ani nebylo možné se podle map pro OB orientovat. Proto se předpokládá, že každý, kdo chce stavět tratě tuto elementární znalost mapových klíčů má. Přesto by měl stavitel jít v určitých aspektech i více do hloubky. Stavitel tratí by měl fungovat totiž trochu i jako oponent kartografovi. Například by měl být schopen odhalit sporná či nepříliš dobře zmapovaná místa, aby je nahlásil mapaři k reklamaci či do takových míst neumisťoval kontroly.

ISOM 2000 je specifikace, která se používá pro kresbu lesních map v měřítkách 1 : 10 000 a 1 : 15 000 (výjimečně 1 : 7 500). Tento předpis je ovšem již na konci svého životního cyklu a od 1.10.2017 je v účinnosti nový mapový klíč ISOM 2017. Do roku 2020 se však ještě budeme na závodech nižší úrovně setkávat s oběma klíči. Představení ISOM 2017 je na O-News.cz věnován zvláštní seriál.

Od roku 2009 pak platí ještě jiný závazný předpis – Mapy pro orientační sprint (ISSOM 2007). Tento předpis upravuje kresbu map pro orientační sprint v měřítcích 1 : 4000 a 1 : 5000. Tedy mapy pro sprint, knock-out sprint a sprintové štafety. U tohoto klíče je obzvlášť důležité, aby stavitel klíč dobře znal. Tento klíč totiž obsahuje tzv. nepřekonatelné překážky, které závodníci nemohou při závodech překonat. Výklad těchto značek samozřejmě musíme znát, pokud chceme stavět tratě a umisťovat kontroly pro sprintové disciplíny.

Platné aktuální české překlady mapových klíčů nalezneme na stránkách Mapové rady ČSOS.

Mezinárodní popisy kontrol podle IOF

Aneb piktogramy popisů kontrol pro závody v OB. To je poslední dokument, který si v dnešním díle představíme a to dokument pro stavitele velmi důležitý. Piktogramy musíme znát jakožto stavitelé velmi dobře, protože popisy kontrol pro závodníky připravujeme.

“Důvodem zavedení popisů kontrol je, abychom závodníkovi zpřesnili obraz, který mu poskytuje mapa v okolí kontroly a abychom upřesnili umístění lampionu ve vztahu k objektu zobrazenému v mapě. Přesto platí, že dobře umístěnou kontrolu lze najít pomocí mapy samotné. Popisy kontrol a kódy kontrol mohou závodníkovi pomoci v nalezení kontroly, ale měly by být uváděny maximálně stručně a jednoduše ve tvaru, který je nezbytný k nalezení kontroly. Popisy kontrol by rozhodně neměly být používány ke korekci nepřesností nebo chyb mapy.”

V současné době očekáváme také vydání nového dokumentu popisů kontrol, který je připraven v souvislosti se zavedením ISOM 2017.

Konkrétněji se budeme tvorbou popisů kontrol zabývat v některém z dalších dílů, ale pro samotnou stavbu tratí je nutné piktogramy velmi dobře znát.

Facebooktwitter


Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *