Sloupek reprezentanta: Tomáš Locker
Dnes je 24.04.2018

Sloupek reprezentanta | Trail O | 06.04.2018

Dnes jsme si pro vás připravili sloupek od reprezentanta, kterého mnozí z vás možná neznají. Tomáš Locker je závodník v Trail-O, který oslavil v minulém týdnu své dvacáté narozeniny. Česko reprezentoval na loňském šampionátu v Litvě a i letos je nominován na Mistrovství Evropy, které se uskuteční na přelomu dubna a května v Bratislavě. Tomáš nás pozval  do světa Trail-O a popsal, jak se k této disciplíně dostal, co je na ní nejtěžší a kde si Trail-O vyzkoušet. 

Nejspíš si říkáte, co dělám ve Sloupku reprezentanta, když mě na závodech porážíte bez mrknutí oka, ale orienťák má naštěstí pro takové, jako jsem třeba já, také jiné podoby, třeba Trail-O, které nekladou takové nároky na fyzickou zdatnost. Představy o tom, co Trail-O je, se mezi orienťáckou veřejností různí, ale nezřídka se člověk setká s názory typu „to je to pro ty špatné orienťáky“ nebo „to je to pro ty líné orienťáky“. Je pravda, že jsem s Trail-O začal, když jsem si musel kvůli zranění dát od běhání půl roku pauzu a nechtěl jsem úplně přijít o schopnost práce s mapou, na druhou stranu si nemyslím, že když se někdo dokáže najít na podle mapy na úplně neznámém místě a vyřešit pět úloh, to celé ve dvaceti sekundách, že by byl špatný orienťák. No a zkuste si tlačit vozíčkáře do trochu prudšího kopce, to je mnohdy větší fyzický výkon, než odběhnout závod.

Český tým na MS v Trail-O 2017. Foto: archiv autora.

Přeci jen myslím, že nebude na škodu, když vysvětlím, co to v tom lese vlastně děláme. Trail-O je odvětví orienťáku, kde spolu mohou soupeřit hendikepovaní i zdraví, protože jde pouze o přesnou práci s mapou, v mapě je nakreslené kolečko, v terénu stojí několik lampionů, a vy musíte vybrat, který odpovídá zákresu a popisům, aby to bylo pro všechny stejné, může se chodit pouze po cestě. Máme dvě základní disciplíny Pre-O, což je závod pouze na přesnost, čas nerozhoduje a mnohdy se řeší poloha lampionu s přesností na desítky centimetrů, no upřímně, to je celkem nuda. A pak je tu TempO, jak už název napovídá, tady jde o rychlost. Posadí vás někde uprostřed lesa, dostanete kus mapy, na kterém někde jste, ale nevíte kde, před vámi je šest lampionů, a máte vyřešit obvykle pět úloh, tedy zase máte na mapě kolečko a vybíráte, který z lampionů, případně žádný, odpovídá zadání, za špatnou odpověď je penalizace 30 s. Nejlepší to v závislosti na složitosti terénu zvládají za 20 – 30 sekund, můžete si to vyzkoušet na trenažéru: http://www.yq.cz/trail-o/TempO/.

Vítězství na MČR štafet pro SOOB Spartak Rychnov nad Kněžnou (Daniel Locker, Tomáš Locker, Martin Locker). Foto: archiv autora.

Dost už řečí o pravidlech, ještě napíšu trochu o své skromné kariéře, když to má být Sloupek reprezentanta. První závod na jaře 2015 na Kunětické hoře byl celkem propadák, ale byl jsem hlavně rád, že jsem se zase dostal mezi orienťáky potom, co jsem zimu proležel se zlomenou nohou v posteli. Postupně se to trochu zlepšovalo, na podzim první TempO, rovnou na evropském poháru ve Vápenné. Moc jsem nevěděl, jak na to, tak jsem zvolil strategii, že půjdu hodně rychle, pár chyb se tam někde ztratí. Těch chyb bylo nakonec trochu víc, na prvních dvou stanovištích jsem měl dobře jen jednu úlohu, pak se ale vylezlo z lesa, na mapě se objevila žlutá a já se nějak zázračně chytil, k časům kolem 16 sekund, které jsem chodil tam, už jsem se nikdy nepřiblížil. Nakonec skvělé 11. místo. Pak zájem trochu opadl, protože už jsem mohl zase běhat. Změnilo se to s pořádáním ME v Jeseníku, kde jsem trochu víc nakoukl do toho, jak to vypadá na vyšší úrovni, a taky jsem viděl, že lidé, které jsem už tehdy občas dokázal porážet, nedopadli vůbec špatně. Když přišla nominace na MS 2017 v Litvě v TempO, trochu jsem se toho bál, vždycky jsem míval problémy s nervozitou, když o něco šlo, a tohle je přeci jen hodně o psychice. Nakonec to ale vyšlo docela slušně, terén mi vyhovoval, spousta keříků, málo vrstevnic, hodně žluté barvy na mapě (ta má na mě nějaký zázračný vliv), to je něco pro mě. Pohodlný postup do finále, tam jsem asi nezvolil úplně dobře strategii, tlačil jsem to moc do rychlosti, z toho pramenilo zbytečně moc chyb, výsledek nebyl úplně ono, věřil jsem si do dvacítky, nakonec 26. místo, ale aspoň dobrá zkušenost, navíc jsme to pojali jako rodinnou dovolenou, takže krásný zážitek. Na podzim jsem vyhrál MČR, což bylo celkem úspěšně zatajeno, protože jsem junior, a ti mají kategorii zvlášť, ale zatím asi nejlepší závod v kariéře. V našem rodinném složení jsme obhájili domácí titul ve štafetách, takže sezónu hodnotím velmi pozitivně. Jelikož se mi loni dařilo, přišla opět nominace na ME, to se koná na Slovensku na přelomu dubna a května, tak uvidíme, držte mi palce.

S rychnovskou štafetou na MČR družstev 2016 v OB. Foto: archiv autora.

Závěrem bych chtěl poděkovat O-News, že na rozdíl od jiných orienťáckých informačních kanálů věnují Trail-O pozornost. Pokud si chcete Trail-O zkusit, přijeďte na závody, třeba 14. 4. do Zlatých Hor, do terénu, kde se konalo ME 2016. Není to jen bezcílné bloumání po lese, získáte mnohem větší cit pro mapu, který rozhodně uplatníte i při běhání, a nevyhnutelně zjistíte, co znamenají jiné sloupečky v popisech než ty, kde je kód kontroly a občerstvovačka. A samozřejmě poznáte spoustu fajn lidí, což je myslím to, proč má smysl jezdit na závody, i když člověk nic nevyhraje. No a pro ty ambiciózní, dostat se do reprezentace tu není až tak těžké.

Tomáš Locker

Facebooktwitter


Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *