Sloupek reprezentanta: Tomáš Leštínský
Dnes je 24.09.2017

Sloupek reprezentanta | Trail O

V Českém svazu orientačních sportů má své místo i sekce s nejmenší členskou základnou: Trail-O. Dnešní trailový Sloupek reprezentanta si pro nás připravil Tomáš Leštínský, který není v této disciplíně pouze reprezentantem, ale také výborným mapařem a pravidelným pořadatelem závodů. Lešťa nás v následujících odstavcích uvede do světa tohoto netradiční o-odvětví.

Takže zdravim všechny čtenáře O-news. Na vysvětlenou, čeho že jsem to reprezentant (pro ty, kdo o mně jako reprezentanovi v životě neslyšeli), představim trochu Trail-O. Když pominu PíáR definici, že je to integrační sportovní disciplína, kde spolu může soutěžit člověk na vozejku a chodící společně na jedné trati, tak v kostce je to závod ve čtení mapy. Čas nerozhoduje, důležité je uhodnout, jestli v kolečku na mapě stojí lampion nebo ne. Zdá se to snadné, že jo? Takže abychom to zkomplikovali, má to i nějaký svoje pravidla. Předně se chodí jenom po cestách a na lampiony v terénu se jenom kouká. Rádi si taky hrajeme na stranu objektu, patu, okraj nebo oblíbenou část. V popisech je to ten předposlední sloupec, co při orienťáku v podstatě nepotřebujeme. Ten je v Trailu ale zásadní, je totiž rozdíl, zda je lampion na patě či části jedné kupy.

Typický trailový obrázek – závodník zadumaný do mapy.

Já jsem se k tomuhle sportu nachomýtnul během jedný zimní ligy v Hradci Králové. Šel jsem to těm “trailistům” ukázat, přeci jen jako mapař mám o mapě myslím docela dobrou představu a pár vozejků se zdálo být snadnou kořistí. Neznalost pravidel mě výsledkově ale poslala do kanálu. “To teda ne, blbce ze mě nikdo dělat nebude”, řekl jsem si, nastudoval základní set pravidel a vyhrál Mistrovství republiky. Pak ještě jednou, skoro všechny domácí závody, takže si mě komise reprezentace Trailu všimla a poslala mě do světa.

Hned první výlet do Francie byl korunován úspěchem. Na klasické trati jsem si stoupnul na velkou bednu na 4.místo a cítil se fakt olympijsky. Pak přišlo Skotsko (TrailO má svá mistrovství každý druhý rok jinde, než orienťák), kde přišla trochu sprcha a byl jsem rád za první dvacítku. Finsko bylo zas lepší, finále v TempO (to je druh Trailu, co spočívá v řešení kontrol z jednoho místa na čas) jsem sice pokazil, ale do desítky to bylo. V Itálii mě čekala opět velká bedna, Chorvatsko předloni pak opět jen finále TempO (když jsem vyhrál semifinále). Tolik asi moje úspěchy na poli sportovní reprezentace.

Lešťův skvělý výsledek: 4. místo na MS ve Francii v roce 2011.

Úspěchy na poli pořadatelském (což se dá vlastně taky zahrnout do reprezentace ČR, když jde o mezinárodní závody) mám v šuplíku taky, mimo několika Evropských pohárů je to především loňské ME v Jeseníku, kde byl Trail od map přes stavbu tratí po vyčítání čipů moje práce. Že se akce povedla poznáte, když za váma závodníci přijdou a řeknou, že to bylo pěkný. A tohle prý bylo. 😉
Co se plánů do budoucna týká, tak to není jen na mně. Loni, protože se nám narodil syn Vojta, jsem MS vypustil, no a letos se uvidí, jestli získám divokou kartu a přidám další úspěchy. Nominační kriteria jsou nastavena poněkud nezvykle, v podstatě jedou na MS tři lidi, ze kterých jeden jde na divokou kartu a dva se rekrutují z rankingu. Ano, my máme i ranking! Snaha o zajištění dostatečné bodové žně žene závodníky po celé Evropě, především proto, že soutěžní komise si usnadňuje práci a namísto zajištění domácích závodů vybere několik zahraničních a ty do rankingu zařadí. V Česku například letos máme momentálně tři závody. To je míň než LOBů! Za téhle situace poněkud překvapí odmítání domácích pořadatelů a dá se v podstatě říct, že soutěžní komise momentálně brzdí rozvoj TrailO v ČR. Takže těžko říct, co bude dál.

Tak který z nich je ten uprostřed kolečka? Ten vlevo, ten uprostřed, nebo snad žádný? Toť klasická otázka na každé kontrole.

Rád bych ještě závěrem tohohle nudného článku lehce zpropagoval náš sport a pozval všechny, co už jim to neběhá úplně na špici a mapa je v lese nebrzdí, aby se příležitostně na nějaký závod podívali. Je tu zatím nízká konkurence a medaile z MS se leskne úplně stejně, jako ta v orienťáku, MTBO i LOB. Jste-li ambiciózní a toužíte po úspěchu na mezinárodním poli bez zásadního tréninku, je TrailO sport pro Vás. Bohužel pozvat z výše zmíněných důvodů není moc kam. Snad třeba za rok!?

Tomáš Leštínský

Facebooktwitter


  1. pakuo says:

    Já bych si dovolil doplnit informaci, že v Česku letos máme momentálně tři závody v trail-o. Zásadní totiž je, že seznam závodů se “kompletuje” tradičně (předpisově) k 1. 3. Jsem si naprosto jistý, že letos bude u nás víc závodů v trail-o než v LOBu. Když se podíváte na počet oddílů s registracemi v trail-o, tak já bych počet českých závodů (vloni 17) považoval za naprosto dostatečný a ty brzdy rozvoje bych já tedy viděl úplně jinde.

    Také bych vás rád pozval na závody do Mladé Boleslavi, které se uskuteční některý podzimní víkend a informace se jistě objeví brzy i v ORISu.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *