Sloupek reprezentanta: Tomáš Kubelka
Dnes je 13.12.2018

Co dělají mimo les | Orientační běh | Sloupek reprezentanta | 21.09.2018

Tomáš Kubelka, závodník OK Lokomotiva Pardubice, člen reprezentačního družstva B a nyní i čerstvý bronzový medailista z MČR na klasické trati nám dnes představí jiný pohled na svět než vnímá oko orientačního běžce. Zabrousí totiž do tajů evropské architektury.

Prý jsem už dva roky nepsal sloupek. Po nápovědách se nabízelo psát o aktuálnostech, první individuální medaili z MČR nebo těžkostech získání ing. arch.  Nakonec jsem se rozhodl napsat o obojím, o 3 barácích, které jsem potkal díky “elitnímu” orienťáku a myslím, že mají co říct.

Madlo dveří v Seinajoki – AMS Kuortane

Na místě doběhu AMS ve sprintu stojí od Alvara Aalta impozantní soubor staveb, kostel, knihovna, radnice a divadlo. Finská architektura je specifická, možná za to může vymezování vůči dobyvačnému okolí, do sebe uzavření lidé či drsná příroda a nebo všechno dohromady. Každopádně návštěva např. místního kostela je zážitek, jednoduchá bílá loď, cihelná podlaha, monumentální věž, mohutné mosazné dveře a dokonalé madlo. Na tak velkém projektu si architekt dal práci a navrhl madlo dveří! Bylo to důležité. Aalto chtěl, aby dům byl komplexním zážitkem, tedy i pro ruce, hmat, když otevírám dveře. Člověk nemá přece jen jediný smysl zrak, aby stavbu pojímal pouze pohledem.

                    

Fasáda knihovny v Ljubljani – tréninkový pobyt ve Slovinsku

V době, kdy architekti hlásali moderní architekturu, že vše staré je špatné, a že oni na to teď přišli a stavěli bílé domy s pásovými okny, navrhl Jože Plečnik fasádu knihovny jako nádhernou mozaiku cihel a kamenů. Dal si tu práci a vybral to kvalitní a cenné z původních staveb, opracované kameny a vložil je do fasády nové budovy knihovny. Povedlo se mu tak zaklít do nové stavby příběh a historii místa, kde před ním stavěli Římané a zemětřesení tam zničilo renesanční palác. Vytvořil výstavku, aniž by potřeboval k tomu jedinou skleněnou vitrínku či výstavní desku a ještě ušetřil za materiál.

Pravidla v Monte Carassu – ME Ticino

Lidé se rozhodli, že potřebují nové domy, a tak si nechali stanovit pravidla pro výstavbu. Architekt navrhl, že se bude stavět uvnitř starého města a ačkoliv se to nezdálo, bylo tam dost místa. Parkovat auto se může jen na vlastním pozemku, za to ale můžete postavit dům až na hranici parcely. Tím vznikly úzké a kompaktní ulice, kde se příjemně chodí a není vše daleko. Nepotřebují chodníky s vysokým obrubníkem, protože auta i bez značky jezdí mezi domy 30.  Je to elegantní, ušetřili a ani nemusí krkolomně řešit moderní bezbarierová řešení. Důležité je ale asi hlavně to, že se všichni na těchto pravidlech shodli, věří jim a desítky let je dodržují.

Tomáš Kubelka

(foto: archiv autora, freeimages.com, úvodní foto: Vít Zakouřil)

Facebooktwitter


Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *