Sloupek reprezentanta: Jiří Hradil
Dnes je 18.09.2019

MTBO | Sloupek reprezentanta | 06.09.2019

Máme tu září a my se vracíme každý pátek do starých kolejí: Sloupků reprezentanta. Během letních prázdnin získali čeští reprezentanti řadu cenných skalpů a medailí. Asi největší překvapení a hlavně obrovská česká síla nastala zejména při mass startu na MS v MTBO. Čeští reprezentanti obsadili hned všechny tři medailové příčky. Vítěz závodu, Jiří Hradil, je dnešním hostem naší pravidelné rubriky. 

Zlatý závod

Dvě oboustranné mapy jsem dostal na startu poprvé a poprvé jsem také přijel na MS první do cíle.

První dva závody na MS MTBO v Dánsku se mi výsledkově nedařilo dle představ (30. sprint, 23. middle) a navíc to bylo o to horší, že jsem si v cíli vždy myslel, že to bude lepší výsledek L.  14.místo na klasice a  hlavně počáteční mezičasy, dávaly aspoň naději, že nohy na tom jsou celkem dobře. Naštěstí  závod s hromadným startem, ve kterém jsem cítil asi největší šanci na pěkný výsledek nás ještě čekal…
Hned od startu vyrazil pěkně zostra Kryštof Bogar,  první kontrolu  měl stejnou jako já a jak se nakonec ukázalo i celou trať, což bylo pro mě ten den velkým štěstím, protože Kryštof na rozdíl od předchozích závodů jasně ukazoval, proč je s 6 zlatými medailemi z MS 8.nejúspěšnější závodník historie MTBO. Sice jsem mnohokrát zvolil jiný postup, často společně s Rusem Medvěděvem.  Ale postupy byly pokaždé rovnocenné, takže jsem se vždy zas u další kontroly spojili z počátku i s výborně jedoucím Radkem Lacigou, kterému zamotaný začátek extrémně seděl.

Jak to všechno skončilo už všichni vědí… Foto: Burgmann.at.

Hranice mezi skvělým výsledkem a žádným byla ale stále velmi tenká, když jsem nejprve málem zapomněl  orazit při třetím průjezdu uzlovou kontrolu, při velké snaze dojet dvojici  Stránský, Foliforov. Stejně tak mi zatrnulo, když mi po chvilce vletěl klacek do zadního kola, který mohl na místě ukončit veškeré naděje…. V Estonsku 2013 a Polsku 2014 jsem měl rozjeté závody na klasice na zlatou medaili, ale vždy tam chybělo trošku víc štěstí v závěru, které se naštěstí sešlo teď v Dánsku. Poté co naši skupinku po vlastním mapovém kiksu opustil Rus Foliforov začalo být celkem jasné, že svou neuvěřitelnou rekordní sbírku 30 medailí z MS tento den již nerozšíří. Zbývalo pár minut do cíle a Kryštof v mapově a hlavně i technicky náročnějších pasážích stále neomylně vládl, takže jsem spíše vlál za Vojtou Stránským a snažil se nastudovat poslední kontroly. V posledním technicky náročnějším singltracku jsem zas pár vteřin ztratil, takže jsem rezignoval, na můj naplánovaný postup na předposlední kontrolu a radši jsem se rozhodl vrátit do skupinky i za cenu trochu horšího postupu. Pomalu jsem se  již začal „radovat“ z bronzové medaile, protože to v tu chvíli na víc nevypadalo.

Trofej pro vítěze. Ale ještě kousek od cíle to vypadalo na bronz. Foto: archiv autora.

Když ovšem po  oražení předsběrky kluci hned nezačali spurtovat ke sběrce a do cíle, tak jsem této situace využil a vyrazil jako první a udržel tuto pozici až do cíle… Sice mi pak v cíli bylo chlapců trochu líto, protože jejich výkon na trati byl určitě lepší,  ale tento závod se naštěstí pro mě jezdí na pořadí v cíli, navíc oni už své zlaté medaile získali v dřívějších letech….Symbolicky medaile předával stavitel trati Erik Skovgard Knudsen, mimo jiné Mistr  světa i Evropy ve sprintu z roku 2011, kdy já byl v obou těchto závodech 2. Zrovna dnes máme měsíc od tohoto zlatého závodu a za měsíc reprezentaci čeká poslední kolo SP MTBO na německé straně Krušných hor, čekají se asi trochu jiné teploty než loni v Portugalsku, ale doufáme, že nám bude stačit kolo a nebude třeba lyží. Motivace se sice v této fázi sezóny hledá trochu obtížněji, ale pomalu a jistě je tu již vidina MS 2020, které se koná v Jeseníkách a dají se čekat asi podobné kopce jak v Krušných horách…

2019 – První titul na MS v MTBO pro Jirku Hradila. Foto: Marek Pospíšek.

Facebooktwitter


Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *