Sloupek reprezentanta: Jana Peterová
Dnes je 20.10.2018

Orientační běh | Sloupek reprezentanta | 20.04.2018

Sloupek reprezentanta vzniká na různých místech. Ten dnešní na cestě do Švédska, kam včera odjela parta pardubických orientačních běžců včetně juniorské reprezentantky Jany Peterové, která právě do naší rubriky tentokrát přispěla. Pěkné páteční čtení!

Právě sedím v autě se svým koučem Kiplim a frčíme směr Švédsko. Přemýšlím, co bych tu tak mohla napsat. Vždycky se zmiňuje zimní příprava, tak to bych mohla – byla dejme tomu uspokojující. V listopadu jsem jako vždycky hodně odpočívala, v prosinci si odbyla rýmičku a pár záchvatů jakéhosi poddruhu astma a pak už to docela šlo. Podívala jsem se na spoustu pěkných soustředění, jak v Česku, tak v zahraničí (Španělsko, Maďarsko, Švédsko), která mě vždycky fyzicky odrovnala, ale zároveň nakopla dál. Díky juniorské repre a TSM těch soustředění bylo přes zimu nemálo a za to jsem ráda, protože to vždycky usnadní trénování. Vykopat se doma sama na trénink je vždycky těžší, než když do toho s vámi jde víc lidí. Loni jsem měla problémy s achilovkou, letos nic nepřišlo, jen mě posledních pár týdnů trošku zlobí koleno, ale snad to nic nebude.

Na podzimním Juniper Open v Maďarsku. Foto: Jiří Čech.

Mám tady zmínit začátek sezóny. Nočák byl takový, jaký byl, každý na to má svůj názor. Je asi pravdou, že stavitel často podceňoval mapové schopnosti orienťáků, ale mně osobně se naše trať líbila. Krátká, ne těžká (za oboje jsem ráda, bojím se tmy, takže nějaký dlouhý noční by pro mě bylo zlo), ale ztratit se rozhodně dalo. Mně to kupodivu nějak vyšlo a cinklo to zlatou. Noční v Česku ještě není na nějaké super úrovni, záleží samozřejmě i na kategorii, ale ať si říká kdo chce co chce, mám z toho zlata radost, je to mé první. Dalším závodem hned takhle ze začátku sezóny byl sprint v Jičíně. Nebylo to moje první zjištění, že lupa na buzole je fakt dobrá věc, dvakrát jsem přehlídla plot. Ale závod to byl moc pěkný, ne nadarmo je Jičín městem pohádek. A trať vedla místem, kde měla moje sestřička svatbu, takže velké plus!

Vítězství na MČR v NOB 2018. Foto: Petr Klimpl.

No a do třetice cíle na letošek – ty já nikdy pořádně nemám. Chci zkusit nominačky na JWOC, ale že by byl cíl dostat se tam za každou cenu, to ne. Prý se to kryje s Botasem, to je pak těžké rozhodování. A teď mě napadlo, že bych asi chtěla zrušit svoji bramborovou tradici na MČR na klasice a zkusit to na stupně. A poslední cíl – doběhnout za týden Tiomilu, protože jsem se právě dozvěděla, že mě asi čeká nejdelší úsek.

Jana Peterová

Facebooktwitter


Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *