Sloupek reprezentanta: Jakub Glonek
Dnes je 23.10.2017

Orientační běh | Sloupek reprezentanta

Specializovat se na sprintové disciplíny? To je otázka, kterou si pokládá Jakub Glonek, účastník letošního Juniorského mistrovství světa v OB a od podzimu člen U23 dospělé reprezentace. V předvánočním Sloupku reprezentanta se Kuba zamýšlí, zda se stát ryzím sprinterem, nebo zůstat věrný i dalším disciplínám. 

„Vždyť ty se stejně budeš specializovat na sprinty, ne?“ touhle otázkou mě na mém prvním reprezentačním soustředění zaskočil Bingo. Sám jsem nad touto otázkou už párkrát přemýšlel, vím, že mě ostatní berou jako skvělého sprintera, který v lese může spíše jen překvapit, ale takovou samozřejmost ze strany trenérů jsem asi úplně nečekal. Po krátkém zamyšlení jsem odpověděl, že na takové rozhodnutí je moc brzo, že zatím po tom úplně netoužím, ale že je dost možné, že to v to tak nějak samo vyplyne.

Argumentů, proč se vydat zrovna tímhle směrem, bych uměl vymyslet opravdu hodně. Stačí se podívat na výsledky do ORISu, zvláště pak za poslední 2 roky, a z nich lehce vypozorovat, co je moje silná disciplína. Už při mém prvním roce v áčkovém žebříčku jsem věčně vymetal poslední příčky a ve chvíli, kdy přišel sprint, jsem byl schopen se umístit v TOP10. Situace v české reprezentaci tomu taky docela napomáhá, vždyť kromě Vojcka tam není jediný ryzí sprinter. Tím rozhodně netvrdím, že by ostatní byli nějak výrazně horší, ale jejich priority jsou jinde, a tak jsou tímhle směrem dveře otevřené. Vznik sprintových MS a ME je kapitola sama o sobě, která vznik sprintové specializace určitě jenom podporuje. No a v neposlední řadě to jsou moje tréninkové podmínky. Na největším sídlišti v Ostravě jsem rád, že mám kousek malinký městský lesík, který je zabušený ostružinami a můžu tam běhat alespoň po cestičkách. Co se ale týče trénování v terénu, tak tam těch podmínek opravdu moc nemám. A běháním po cestách se ze mě těžko stane dobrý klasik.

Častý obrázek na stupních vítězů v kategorii H20 při sprintu. Foto: Petr Kadeřávek

Přes všechny tyhle argumenty, a že bych byl schopný jich ještě několik vymyslet, se mi zatím takový krok udělat nechce. Rád bych dokázal, že nejsem jenom sprinter, ale že jsem opravdu orienťák, se kterým se musí aspoň trošku počítat i v lese. K tomu se ale potřebuji zlepšit o několik úrovní především v mapové části výkonu.

Určitě patřím do té skupiny lidí, kteří sprinty mají rádi a berou je jako příjemné zpestření a ne jako orienťácký paskvil. Pod slovem orienťák si ale samozřejmě pořád představím nějaký pěkný middle v extrémně těžkém terénu či nějakou náročnou horskou klasiku a pevně věřím, že na tomhle se v následujících letech nic nezmění a orienťák pořád bude patřit do lesa. I kdybych se měl závodně specializovat na sprinty, tak se vždy rád vrátím mezi hustníky, krmelce a posedy. A rozhodně nikdy nechcu skončit tak, že za rok odběhám více sprintů než závodů v lese. To ne!

Jakub Glonek

Facebooktwitter


Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *