RPI: Sběr odpadků, ekologie v arénách. Jak změnit obraz orientačních běžců?
Dnes je 15.09.2019

Další | OB v ČR | Orientační běh | 21.02.2019

Také vám vadí odpadky v lese, kde běháte? A narážíte na to, že majitelé lesa, myslivci i ochranáři se bojí, že OB poškodí lesní ekosystémy a vyplaší zvěř, zatímco traktory a obří stroje v lese jsou OK? Členové Rady pro podporu inovací ČSOS, Jiří Hlaváč a Luděk Valík, popisují, jak by toto rádi společně změnili.

Pokud si aspoň na jednu z otázek v podnadpisu odpovíte ANO, pak je tento článek právě pro vás…. Nebo se vám zdá, že to spolu nesouvisí? Pokusíme se vás přesvědčit o opaku….

Co potřebujeme vyřešit:

Určitě je nás hodně, komu se nelíbí, že v lese neustále potkáváme nějaké odpadky, nejčastěji plastové a skleněné lahve. Nelíbí se nám ani to, že každé větší závody vygenerují za víkend kontejner odpadu, který skončí někde na skládce. Sledujeme v přímém přenosu, jak nám příroda mizí pod civilizačním náporem odpadků, smogu a dalších následků lidské činnosti (nemluvě o teprve začínajícím problému oteplování planety). Na náš sport tak kromě plastových odpadků dopadnou i následky oslabené přírody – viz kalamita kůrovce a z ní plynoucí zrušení MČR MTBO na podzim.

Současně se jako členové Rady pro inovace (RPI), konkrétně ekologické podskupiny jejího think-tanku, zabýváme tím, jak změnit postoj majitelů lesa, myslivců, ochranářů a dalších dotčených organizací k OB + LOB + MTBO, aby se pořadatelům závodů snadněji získávala povolení k našemu společnému závodění. Není to dnes vůbec jednoduché, neb pro větší akce typu MČR klasika, krátká a družstva či pro prázdninové závody potřebuje mít pořadatel schválení pro zhruba 1600 závodníků (výhledově i víc, bude-li pokračovat nárůst členské základny).
Administrativní regionální či generační rozdělování závodů na několik menších akcí už se diskutovalo a nebylo členskou základnou přijato ani trochu dobře. Jakékoliv omezování počtu startujících je rovněž z principu problematické. Navíc všechna takováto umělá opatření snižují kvalitu konkurence, narušují atmosféru velkého závodu a omezují možnost unikátního setkávání a inspirování celé O-komunity napříč generacemi a regiony, což jsou jedinečné kvality, jimiž se orienťák zásadně odlišuje od většiny ostatních sportů.

Závody v OB mají již velké nároky na parkoviště, stanové městečko nebo arénu závodů. Foto: Pěkné Prázdniny.

Možné východisko:

Shodli jsme se, že jediným správným, i když náročným východiskem z tohoto stavu je přesvědčit ČSOS i celou O-komunitu o tom, že český orienťák by si měl stanovit jako svou ambici udělat z našeho sportu ten nejekologičtější mezi všemi. A že o tom je potřeba dát vědět i mimo O-komunitu, aby si běžní lidé podvědomě spojili všechny 3 naše O-sporty s přáteli lesa a s ekologicky příkladným chováním. Nesnadné, ale věříme, že časem možné.

Pokud k takovému posunu ve vnímání našeho sportu u veřejnosti dojde, je poměrně velká šance, že stávající „doprošování se“ u majitelů lesů, ochranářů, myslivců a dalších úřadů (kvůli získání potřebných povolení k závodům) se změní v diskusi. Ta bude o tom, jak případné negativní aspekty konání závodu společně minimalizovat nebo vyvážit jinou přínosnou činností.

Hraje nám do noty fakt, že je už dnes všem, kdo mají přírodu rádi, zřejmé, že je potřeba změnit lidské chování k přírodě (místy hraničící s drancováním přírodních zdrojů) poměrně razantně. Je nám taky všem jasné, že snaha několika ekologicky uvědomělých orienťáků je skvělá, ale těžko reálně pomůže našim lesům a asi těžko celoplošně zlepší naše vztahy s lesáky, myslivci či ochranáři. Takže pokud opravdu chceme sami kvůli sobě, kvůli svému vztahu k přírodě, kvůli dalším generacím nebo kvůli orienťáku něco reálně změnit, musíme se spojit a začít dělat rozumné změny. A dělat je s rozmyslem, efektivně a s celoplošným dopadem.

Jak na to:

A jelikož k takto náročnému cíli vede dlouhá řada drobných kroků, nezbývá než s nimi začít co nejdříve. Naštěstí už se díky nadšení některých schopných lidí začalo a první dobré příklady už máme:

  • Ekologické chování na českých závodech už někteří pořadatelé vzali za své – a to docela pořádně. Velmi pěkným příkladem byly například Pěkné prázdniny 2018 (odkaz na pokyny), kde pořadatelé prosadili čepování občerstvení do vratných kelímků (záloha 50 Kč) a ve sprchách a u umyvadel byly k dispozici plně ekologicky odbouratelné mycí prostředky a to zdarma (sponzoring výrobce Econea). Určitě byly i další – informace o nich nás velmi potěší.

Vratné kelímky na loňských PP.

  • Inspirace na šikovná ekologická opatření máme i ze zahraničí, rozhodně tímto směrem nepřemýšlíme jenom my. Nejdál (co jsme na vlastní kůži zažili) byl OO-Cup 2018, pořádaný mimořádně ve Francii. Kromě vratných kelímků (záloha 2 €) zavedl ekologické dřevěné kadibudky (viz níže). Byly nejen hezké a rozebíratelné, ale hlavně místo použití „modré chemikálie“ se vše po použití zasypávalo připravenými pilinami. Jednoduchý obrázkový návod v každé kadibudce pochopily i děti a výsledek byl naprosto úžasný – nejen že produkt byl dle pořadatelů ihned 100% kompostovatelný, ale především záchody vůbec nesmrděly (a to ani pátý den ve slovinském letním horku!!!). Každý, kdo má zkušenost s TOI-TOI na konci vícedenních závodů, ví, o čem mluvíme.

Ekologické záchody na závodech OOcup 2018.

  • O-oddíly pomáhají v lese se sběrem větví či sázením stromků. Je to aktivita, pokud víme, poměrně ojedinělá, ale zejména soukromí majitelé lesa to prý velmi oceňují. Příkladem, o němž víme, jsou Opaváci (AOP), kteří na podzim 2018 sázeli stromky v Jeseníkách v okolí Ovčárny (cca. 1 300 sazenic jeřábů). Dalším zářným příkladem jsou Luhani (LCE). Ti proaktivně kontaktovali majitele rozsáhlých lesních ploch v okolí Luhačovic – rodinu Thienen-Adlerflych z Vídně (potomci původních vlastníků hraběcí rodiny Serényiů) a nabídli jim svoji pomoc, součinnost a ruce O-členů při údržbě jejich lesa. Tím, že šli novému vztahu aktivně naproti, setkali se s nimi, vysvětlili, co jsme zač a férově jednali o tom, jak si svůj volný pohyb v jejich lesích zasloužit, si zjednali velký respekt majitelů a dosáhli oboustranně zajímavé dohody, která jim dává prakticky volný přístup do jejich lesů pro tréninky i pořádání závodů. Předpokládáme, že to nejsou až tak ojedinělé příklady a velmi nás potěší informace o dalších.
  • Sběr plastů a jiných odpadků při trénincích řada z nás dělá už dávno. Základní myšlenka je velmi jednoduchá: Potkám-li v lese při tréninku plastovou či skleněnou láhev, která do lesa nepatří, seberu ji a posléze odhodím do nějakého kontejneru na plasty nebo do popelnice. Přinejmenším to přináší dobrý pocit, že člověk něčemu pomohl a že příště už tenhle odpadek při svém proběhnutí nepotká. Sbírají už i celé oddíly, zpravidla v okolí svých kluboven nebo tréninkových základen – viz fotky ze sběru TBM (Ukliďme Česko 2018) a AOP (úklid lesa kolem klubovny – 2018).

  • Dát o tom, co děláme, vědět. Určitě máme co dohánět, ale i zde se blýská na lepší časy. Vznikl totiž první draft materiálu shrnujícího hlavní argumenty, proč se O-závodů v ČR majitelé lesa ani další dotčení nemusejí obávat a jak se snažíme lesům pomáhat. Také čtenáře upozorňuje na to, čím se liší O-sporty od ostatních masových akcí, s nimiž běžní lidé povětšinou úplně dobré zkušenosti nemají. Je jasné, že ani ten sebelepší materiál sám o sobě nic nezmění, ale máme aspoň něco, s čím lze při diskusích s majiteli lesa argumentovat.

Jsou to všechno zatím jen malé střípky z mozaiky, kterou budeme muset společně poskládat… Nicméně jsou to už první reálné činy a myšlenky, na kterých se dá stavět. Za RPI se domníváme (a věřím, že většina čtenářů s námi), že pokud jsou funkční a ekonomicky schůdné, měli bychom se pokusit o jejich co nejdřívější masové nasazení. A pokud to bude nutné, tak tyto aktivity z úrovně svazu či sponzorů i podporovat. Témat máme víc než dost už nyní: Začíná to plastovými lahvemi s minerálkou v cíli (jejichž obaly po větším závodě zaberou polovinu největšího dostupného odpadkového kontejneru), plastovými kelímky na jedno použití, plastovými talířky a příbory ve stáncích s občerstvením atd. Navíc určitě existuje řada zatím nerealizovaných nápadů – ať už v ČR či v zahraničí. Věřím, že naše O-komunita má na to vymyslet a do praxe dobrá řešení prosadit velmi rychle. V tu chvíli se střípky slijí v potůček a posléze možná i v řeku. Tu si představujeme jako stav, kdy se všechny výše uvedené i neuvedené Eko-střípky stanou běžným standardem na všech O-akcích i v chování každého orienťáka.

Některé změny ale nebudou jednoduché a možné tak rychle, jak bychom rádi. Dobře to dokládá nedávný článek na O-News.cz o snaze zbavit se jednorázových plastových kelímků. Zjistilo se totiž, že na trhu v tuto chvíli není dostupná vhodná alternativa a řada rádoby ekologických náhražek je ve skutečnosti ještě škodlivějších než hromada čistého recyklovatelného plastu. Občas to prostě nevyjde hned napoprvé, ale i takové pokusy mají smysl. Nakonec nám v tomto asi pomůže EU, která se chystá vydat zákaz jednorázových plastů, a tudíž budou muset vzniknout ekonomicky schůdné opravdu recyklovatelné náhrady. Než se tak stane, možná by aspoň trochu pomohlo, kdyby si většina lidí na závody vozila svůj kalíšek a vodu či čaj by si do něj po doběhu natočil každý sám.

Co dalšího můžeme udělat:

Věříme ve schopnost O-komunity vymyslet a udělat ještě o dost víc, než omezit produkci odpadků na závodech  – a to jak společně, tak i každý z nás. Není třeba čekat na to, co vymyslí pořadatelé jednotlivých závodů nebo co prosadí svaz. Je nás docela hodně a pokud najdeme dobrou ideu a správně kolem ní spojíme své síly, můžeme udělat kupu přírodě prospěšné činnosti. A ještě české veřejnosti názorně ukázat, že O-sporty jsou super eko sport. Pár námětů:

  • Účast ČSOS, oddílů i tréninkových skupin v akci Ukliďme Česko by mohlo být nejbližším možným krokem. Samozřejmě s tím, že by se ČSOS do akce přihlásil a O-kluby a tréninkové skupiny se ho aktivně zúčastnily (letošní hromadný úklid bude 6.4.2019). Navíc bychom prostřednictvím jejich aplikace mohli snadno mapovat a hlásit černé skládky, na které při svých lesních trénincích narazíme.
  • MS 2021 v pěším OB, pořádané v ČR, by mohlo být další skvělou metou pro veškeré O-Eko aktivity a dobré nápady. Určitě je pěknou ambicí, aby se „naše MS“ stalo právě v Eko přístupu inspirací pro ostatní země i pro IOF. Ještě cennější bude, pokud se vše, co tam v Eko oblasti předvedeme, stane součástí běžné praxe na všech českých závodech.
  • Sběr plastů při trénincích byl zmíněn již výše. Co navrhujeme je, rozšířit tuto praxi na celou O-komunitu, dát jí chytlavý název (například „Ukliďme svůj les“) a dát jí mediální rozměr. Především bychom si tím postupně vyčistili les, kde běháme. Když to bude dělat aspoň polovina z registrovaných členů ČSOS, vyčistíme si postupně i lesy, kde pravidelně neběháme. A třeba ten rozdíl zpozoruje i někdo z neorienťáků na své vycházce – třeba vaše babička či kamarádi. Anebo televize. Pokud se nám podaří, aby tato aktivita byla zábavná pro účastníky a k tomu chytíme medializaci za správný konec, mohlo by jít o akci s velkým dopadem na vnímání celé O-komunity běžnou společností. A to je pro náš sport stejně důležité, jako mít čistý les – viz začátek tohoto článku.

Jak rozjet „Ukliďme svůj les“:

Když jsme o tom v RPI přemýšleli, tak se nám podařilo vymyslet zhruba tohle:

  • Jak sbírat je asi každému jasné. Nicméně málokdo zatím ví, že běžet s plastovým nebo jiným odpadkem se dnes stává módou nejen ve Švédsku, ale pomalinku i v našich končinách – viz článek „Plogging aneb když běžci zachraňují životní prostředí“. Prostě se jde běhat, a při tom se sbírají odpadky. Drobná potíž, spočívající v držení mapy a buzoly současně s kusem zmačkaného plastu během poloviny tréninku, je s trochou cviku zvládnutelná (pokud se ovšem člověk nerozhodne těch lahví a jiných odpadků nést v rukách příliš velké množství). A když při mapových trénincích nic neseberete, nevadí. Přínos z nemapových tréninků bude pro začátek určitě stačit.

    … to vše může skrývat les.

  • Kromě sbírání je možné větší hromady odpadků nahlásit jako černou skládku – ať už místně příslušným orgánům státní správy anebo pomocí výše zmíněné aplikace pro mapování a hlášená černých skládek v rámci akce Ukliďme Česko.
  • Jak to nazvat je důležité („Ukliďme svůj les“ je jen prozatímní pracovní název). Potřebujeme takový, který bude krátký, snadno srozumitelný i mimo O-komunitu a vyjádří co nejpřesněji, o co nám jde. Správný a chytlavý název celé akci hodně pomůže, takže jako první krok vyhlašujeme soutěž o nejlepší možný název!
  • Jak to vhodně medializovat je ještě důležitější. Pokud se akce rozjede, každopádně se objeví na webu ČSOS a dočtete se o ní v O-news.cz, ale asi by to pro oslovení veřejnosti chtělo něco víc … Domníváme se, že minimem je udělat na tuhle aktivitu Facebookovou (či jinou) skupinu a zveřejňovat v ní fotky sběračů se svými úlovky. A někde evidovat, kolik jsme toho společně nasbírali. Fotky i údaje o nasbíraném množství určitě využije svaz ve svých propagačních materiálech a na svém webu a pokusíme se je propašovat i do televizních přenosů ze závodů a kamkoliv jinam, kde to bude mít smysl. Ať už to zorganizujeme jakkoliv, medializace toho, co pro lesy a přírodu děláme, by určitě pomohla celému našemu sportu. Takže pokud má někdo nápad jak na to, sem s ním!!
  • Jak to udělat zajímavé pro účastníky je úplně nejdůležitější. Proč to dělat už víte z předchozího textu, ale rádi bychom, aby to sběrače (zejména ty mladé) i bavilo. Facebooková událost s fotkami sdílenými napříč orienťáky z celé ČR bude určitě fajn a některé fotky v ní budou jistě originální. A třeba kromě vašich kamarádů potěší sem tam i nějakého správce lesa nebo ochránce přírody, zejména pokud je k tomu navedeme. Za RPI bychom rádi nejlepší sběrače a mediálně nejlepší přispěvatele (individuální i klubové) nějak vyhlašovali a případně i odměňovali – například prioritou pro váš klub při výběru termínu tréninkového pobytu s našimi reprezentanty ve Švédsku. Takže pokud má někdo z českých orienťáků zájem takovou aktivitu na sociálních sítích rozjet, moderovat a podporovat, dejte nám o sobě vědět a hurá do toho!!!

Z výše uvedeného je jasné, že teď od vás čtenářů potřebujeme pár dobrých nápadů (posílejte je na emaily na konci článku) a pak i trochu osobní aktivity. Za RPI věříme, že se to s pomocí vás, několika nadšených čtenářů, rozjet podaří a že se tato aktivita stane důležitou součástí mozaiky, která nakonec pomůže celé O-komunitě (a to i těm, kdo nesbírali). Jednak čistšími lesy a hlavně tím, že budeme mít možnost se nadále všichni potkávat na větších a lépe obsazených O-závodech, většinou i v kvalitnějších a zajímavějších terénech, než by tomu třeba bylo bez této aktivity….

Co dalšího s námi můžete pro O-komunitu udělat:

Celý Eko tým RPI se těší na budoucí spolupráci s kýmkoliv, kdo bude mít dobrý nápad nebo chuť něco z toho, co se podaří vymyslet, uskutečňovat! A pokud by měl někdo zájem o jiná než Eko témata, mrkněte na přehled projektů zpracovávaných RPI.

Jiří Hlaváč (člen RPI, člen KTM, trenér dorostu v TBM, email: jiri1.hlavac@gmail.com)
&
Luděk Valík (šéf Eko-teamu v think-tanku RPI, člen vedení AOP, email: ludek.valik@gmail.com)

USK Praha navázalo též družbu se soukromými majiteli lesa na Brdech a začátkem listopadu 2018 a 2019 (nejen) dětská sekce brigádničí. Foto: Jarmila Němečková.

 

Facebooktwitter


  1. Alda says:

    ČISTÝ TRÉNINK

  2. Alda Linhart says:

    Byl bych rád, kdybychom snahu zobecnili na téma Orientační sporty = ekologické sporty. Tj, aby se výstupy daly používat jak pro OB, tak pro MTBO a LOB.

Leave a Reply to Alda Cancel reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *