Rozhovor: Miroslav Slovák 3. na ECTO
Dnes je 25.11.2017

OB ve světě | Rozhovory | Trail O

Miroslav Slovák, závodník a trenér v oddílu OK Slavia Hradec Králové, se vydal do Slovinska na závody ECTO – Lipica Trail-O 2017 a postaral se o pěkný výsledek pro české barvy. V disciplíně PreO obsadil dělené první místo a v součtu s disciplínou TempO se v mezinárodní konkurenci prosadil na 3. místo. Redakce O-news.cz Míru vyzpovídala a zjistila, jak se závody ve Slovinsku povedly.

Ahoj, o uplynulém víkendu jsi se zúčastnil závodů neoficiálního Evropského poháru v trail-o. Co tě motivovalo vyrazit na závody v trailu do zahraničí?

Ahoj, vyrazil jsem do Slovinska proto, že jsem se chtěl letos vrátit do koloběhu trailových závodů a zažádal jsem na městě o dotaci, která mi umožní dostat se i na závody Evropského poháru. Z termínové listiny mě zaujalo právě Slovinsko, a tak jsem se spojil s partou z Prahy, která měla už zamluvené ubytování v okolí Lipice a já se tam ještě vešel. Jinak už jsem v minulosti byl na závodech v trailu v Polsku, Portugalsku, Francii i Švédsku.

Jaká se na závody sjela konkurence, Trail-O je přeci jenom menší komunita a nemá ročně příliš mnoho velkých závodů.

Dorazila celá česká špička kromě Petra Dudíka a Tomáše Leštínského, čerstvý mistr Evropy Pavel Kurfürst, mistryně v Para Jana Kosťová a rodinky Forstovy a Šimkovy. Zahraniční závodníky příliš neznám. Jen vím, kdo je Krešo Keresteš, který vše pořádal, a  Remo Madella, který často jezdí i na naše závody. Málem bych zapomněl na bratry Slováky, kteří loni vyhráli štafety na WTOC. Prý ale byla konkurence velká a závodilo tam okolo 80 trailistů. Překvapilo mě, jak málo tam bylo vozíčkářů. Celkem jich ubývá a v kategorii OPEN je to dost nabité.   

                                           

(obě fotky z archivu M. Slováka)

Na závodech bylo i několik českých závodníků, byl to společný výjezd sekce trail? Probíhaly mezi vámi nějaké interní souboje o lepší umístění?  

Závod je zařazen do našeho rankingu a tak šlo samozřejmě i o souboj mezi námi. Každý si přihlášku řešil za sebe. Nebyl to žádný bratrovražedný souboj, navzájem jsme si přáli pěkné umístění. Úspěchy Čechů na mezinárodních závodech se také počítají.

Na jaké úrovni byly závody, byly to náročné tratě v mapově těžkých terénech?

U disciplíny Temp-O, tam se nedá mluvit o trati, spíše o terénu, na kterém jsou umístěny záludné úlohy, a řešíš je postupně z jednoho bodu. Tato disciplína je hodně o rychlé reakci a zároveň o přesnosti (zkuste si trenažér). Mně se podařilo projít závodem s jednou chybou za penalizaci 30 sekund, jen mi chyběla rychlost na to, abych se dostal výše než na 16. místo. S tím jsem ale byl moc spokojený, protože tato disciplína není má “silnější“. Myslím, že už jsem si vyzkoušel řešit záludnější chytáky, ale líbilo se mi to kvůli férovosti a přesnosti umístění kontrol.

Zato v neděli při Pre-O (druhá disciplína, u které se jedná skutečně o trať, i když ta je vidět jen na mapě a pohybuješ se jen po určené cestě) to šlo od začátku s jistotou. Řešil jsem jednotlivé kontroly s velkou pečlivostí, využil jsem dostatečně čas na zaměření a prohlédnutí problému ze všech stran. Přestože jsem si často jistý, že toho mám hodně dobře a že je vše jasné, ten den mi bylo vše ještě jasnější. A bylo to tam. Druhý čistý závod, navíc s časovkou za 12s stejně jako Remo. Hodnotím to přesto jako jeden z nejtěžších závodů. Bylo z toho nakonec společné vítězství s Italem a třetí místo celkově ze dvou závodů. I výsledky dalších našich závodníků stojí za prohlédnutí. V kategorii PARA se zase dařilo Janě Kosťové, která obsadila 3. místo.

Řešení druhé části náročného závodu v PreO.

Jel jsi do Slovinska jen kvůli trailu nebo jsi výjezd spojil i s pěšími závody Lipica open?

Vzhledem k tomu, že potřebuji dost dovolené během roku na další orienťácké akce spojené s trénováním skupiny žactva ve Slavii Hradec, tak s ní nemůžu plýtvat. Navíc orienťák musí v této oblasti dost bolet. Když jsem viděl to suché roští a trní v závrtech a okolním krasovém terénu, byl jsem rád, že to vše můžu pozorovat z cesty.

Máš nějaké větší ambice, jako třeba být nominován na letošní mistrovství světa v Litvě?

Zatím o tom neuvažuju, nominační kritéria jsou zaměřená na umístění z roku 2016, kde jsem vyhrál jeden závod a v Temp-O jsem byl dost pomalý. Je tam šance jen na divokou kartu a tu ať si zaslouží ten nejlepší.

Jak to letos bude s Trail-O závody v České republice?

Na stránkách je vypsaná termínovka. Těším se na nedělní závody v Prostějově a pak do Mělníka. Slovinsko mě celkem namotivovalo.  Chci jet konečně na trail na Slovensko. Je toho dost na výběr, asi se mi nepovede objet víc než polovinu závodů do rankingu. Pořád ještě běhám OB a nedovedu si život bez něj představit a musím také dohlížet na svěřence (i když jsou čím dál samostatnější).

Co tě na trailu nejvíce baví?

Bavilo by mě to víc, kdyby se ke mně přidal někdo z Hradce. Nemám tedy ani možnost trénovat. Naštěstí se pořád hrabu v mapách. Líbí se mi to proto, že mě to nutí přemýšlet o mapě a čím dál častěji zjišťuju, že mi to pomáhá i při orienťáku, zejména při sprintu nebo těžkém middlu. Ono se to nezdá, ale jsem z těch závodů unavený podobně jako po běhu. Mám také radost z každé správně vyřešené kontroly a toho, že ze mě stavitel neudělal “blbce“.

Díky za rozhovor a přeji hodně úspěchů!

Facebooktwitter


Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *