Ranking pohledem reproše: Co s ním?
Dnes je 25.11.2017

Komentáře | OB v ČR | Orientační běh

Jeden nejlepších českých závodníků – Jan Ňuf Petržela – si pro vás připravil pěkné, často diskutované téma.  Ranking: Co s ním? Nechat nebo změnit současný systém? Ňuf pěkně rozepsal, jak aktuálně ranking funguje. Kolik závodů se do něj započítává nebo co jej ovlivňuje. Stejně tak se ale zaměřil na otázku, proč ranking máme a kam se díky dobrému umístění můžeme kvalifikovat. Navrhl varianty, jak by se mohl ranking dál vyvíjet. A jaký máte názor vy? Hlasujte v anketě níže nebo zanechte vzkaz v diskuzi!

img_3069

Český reprezentant Jan Petržela

Ranking je v soutěžním řádu soutěží sekce orientačního běhu ČSOS definován jako dlouhodobá soutěž jednotlivců v kategoriích H (H20 + H21) a D (D20 + D21).

Soutěžní řád také stanovuje pravidla hodnocení v Rankingu:

  • do Rankingu se hodnotí výsledky ze závodů zařazených do Rankingu konaných v období posledních 12 kalendářních měsíců
  • do hodnocení závodníka se počítá součet 10 nejlepších výsledků
  • počet bodů z daného závodu se vypočítá na základě vzorce, který zohledňuje úroveň závodu (koeficient závodu), konkurenci (účast závodníků, kteří jsou vysoko v rankingu), ztrátu na vítěze průměrný čas prvních tří a v případě hromadného či handikepového startu i pořadí v cíli závodě/v etapě a počet doběhnuvších účastníků.

Účelem rankingu však není jen honění si ega a porovnání se s kamarády. Na základě rankingu:

  • se závodníci kvalifikují na MČR (v roce 2016 to bylo dle prováděcích předpisů 25 nejlepších pro MČR ve sprintu, 200 nejlepších pro middle a klasiku),
  • se závodníci rozdělují do skupin, na jejichž základě probíhá losování do jednotlivých rozběhů na MČR na middlu a na klasice
  • se určí štafety, které mají právo startu na MČR sprintových štafet
  • se závodníci rozdělují do podkategorií na všech závodech zařazených do rankingu (to je významné především u celostátních závodů)

Tato pravidla jsou změkčována možností udělení divoké karty, o které rozhoduje Skupina pro Ranking (pro rok 2016 byla skupina v tomto složení: Pavel Kurfürst, Radim Kheil, Petr Klimpl, Zdeněk Slezák a Ondřej Sysel).

Nevýhody současného systému

1) Většina reprezentantů má problém odběhnout za kalendářní rok 10 individuálních závodů v ČR. Letos jsem já osobně odběhl více jak 40 závodů. Z toho 10 individuálních na území ČR, 9 štafetových závodů (ty se do rankingu nepočítají), nominační závody na ME/MS, 15 mezinárodních závodů (ME, SP, AMS) a 7 závodů mimo území ČR (10mila, Jukola a další). Nutno poznamenat, že ranking není pro reprezentanty důležitý z pohledu kvalifikování se na MČR nebo do podkategorií na závodech, to je řešeno v předpisech jako výjimky bez nutnosti žádat o divoké karty. Jedná se tedy pouze o prestiž a vypovídající hodnotu rankingu, který se kvůli tomu nedá použít jako kompletní žebříček nejlepších, protože v něm pravidelně chybí několik nejlepších, kteří se pohybují na hraně deseti závodů. Další stránkou je ego reprezentantů, kteří rádi sledují statistiky a mrzí je, že ranking automaticky neodráží jejich výkonnost.

2) Běžec vracející se po zranění, pauze či pobytu v zahraničí – takový závodník je nucen absolvovat 10 závodů, než se dostane na svoji reálnou úroveň výkonnosti vyjádřenou jeho rankingovým pořadím. To může trvat velkou část sezóny a po tu dobu musí v případě zájmu běžet hlavní podkategorii vždy žádat Skupinu pro ranking o udělení divoké karty, která jeho žádost vždy musí přezkoumat a rozhodnout, zda mu start umožní.
(Pozn. redakce – V roce 2016 bylo možné běžet MČR na klasické a krátké trati také pro  maximálně 5 lidi splňující tento požadavek:”V kategoriích D21 a H21 maximálně 5 nejlepších závodníků, kteří mají méně než 10 započtených závodů v Rankingu k 31. 5. 2016 a nemají dle předchozích bodů právo startu, ale mají součet dvou nejlepších bodových hodnot lepší než 200. závodník”. Toto možnost otevíraly Prováděcí předpisy k soutěžím sekce OB v r. 2016)

3) Současná podoba rankingu nerozlišuje mezi sprintem a lesními závody. Na MČR ve sprintu se kvalifikuje na základě celkového rankingu a sprintová výkonnost je tak zohledněna minimálně. V případě, že se běžec kvalifikuje do sprintu v elitní kategorii, tak je poměrně jednoduché získat vysoké body, které se poté počítají do celkového rankingu a ovlivňují tak i lesní závody.

rank

Varianty řešení

1) Pro první dvě nevýhody je jediné řešení: snížit počet započítávaných závodů. Zde je otázka, kolik závodů by se mělo počítat, aby to umožnilo reprezentantům být v rankingu a zvýšilo tak vypovídající hodnotu rankingu, aby to pomohlo závodníkům vracejícím se po pauze rychleji naskočit do běžného rankingového režimu a zároveň aby byla zachována vypovídající hodnota rankingu. Zde se dokonce nabízí úvaha, že snížení počtu závodů na 7-8 by vypovídající hodnotu výrazně zvýšilo nejenom proto, že by byla v rankingu většina reprezentantů, ale většině běžců by se počítaly pouze celorepublikové závody, takže by už tolik nezáleželo na tom, kdo objíždí jaké vícedenní a oblastní závody a kolik bodů se na takových závodech dá získat.

2) Rozdělení rankingu na sprintový a lesní ranking po vzoru IOF. Z lesního rankingu by se nominovalo pouze do lesních závodů a ze sprintového rankingu do sprintů a sprintových štafet. Zde by bylo opět nutné pozorně zvážit počet započítávaných závodů, aby byly oba žebříčky vypovídající a aby nová úprava nebyla v důsledku přísnější než ta současná. Především u sprintového rankingu by byl pro spoustu lidí problém získat alespoň 3 sprintové závody ročně. U lesního rankingu je otázka, zda například 5 započítávaných závodů ještě odráží skutečnou výkonnost.

3) Kombinace varianty 1 a 2 – snížit počet započítávaných závodů na 7-8 s tím, že je možné počítat maximálně 3 sprintové závody. To by snížilo možnost být v rankingu vysoko pouze na základě dobrých výsledků ve sprintu.

4) Nechat vše tak, jak to je. Současný systém nepříznivě ovlivňuje především reprezentanty, pro které však ranking není nejdůležitější soutěží, a jednotlivce v řádu jednotek až desítek, kteří navíc mají možnost v případě zájmu žádat o udělení divoké karty pro účast v elitní kategorii.

5) Řešení pro jednodušší zapojení reprezentantů a běžců vracejících se po zranění by mohl být švédský styl rankingu: body by se rozdělovaly v každém závodě, kde by běželo alespoň 5 Čechů, nehledě na to, jestli se jedná o závod v ČR nebo v cizině. Závody by nemusely být zařazeny do rankingu předem, stačilo by po závodě poslat oficiální výsledky odpovědnému člověku, který by závod na základě výsledků zadal do systému. Ve Švédsku to má jedno negativum – v případě nějakého malého závodu, na který přijedou borci, kteří jsou vysoko v rankingu, a závod běží jen jako trénink (například během jarního soustředění v Portugalsku nebo Turecku), je možné vyběhnout si lepší body, než na mistrovství.

Jaká úprava Rankingu by se Ti líbila:

  • Snížit počet závodů a omezit počet započítávaných sprintů (26%, Počet hlasů: 40 )
  • Nechat vše tak, jak to je (25%, Počet hlasů: 38 )
  • Snížit počet započítávaných závodů na 7-8 (22%, Počet hlasů: 34 )
  • Rozdělení rankingu na sprintový a lesní (21%, Počet hlasů: 32 )
  • Švédský styl (6%, Počet hlasů: 9 )

Celkový počet hlasujících: 153

Loading ... Loading ...

Exkurz do ciziny pro zajímavost – otázka byla na Všechny stejná: Máte u vás Ranking, případně jak funguje a k čemu se využívá?

Švédsko: Jens Wängdahl „Yes, we have swedish ranking. We count the 6 best races for our forest ranking, but sprint is not included and sprint has a separate list for the ranking. The points for each competition depend on the 3 best ranked runners in the competition, and then on the 3 best times in the same competitions and due to this you can count all international competitions as long as there are at least 3 swedish-ranked runners competing. All races are calculated from the same equation. But at Swedish champs the 3 best runners have the lowest points, so the average ranking is very low which generate good points if you are not too far blind. At some smaller international competitions it might be a little unfair, if a well ranked runner runs the comp just for training, and just putting the ranking average down, it will give oppurtunities for a less good runner to get good points.

We use the ranking for deciding who will be in Elite 1 and Elite 2 on the bigger comps. Also for dividing into heats at Swedish champs. For startlists the usual procedure is to divide the starting field into 3 groups, where the best in rankinglist are in random order in the last part of the field.“

Švýcarsko – Florian Schneider: “We have the swiss elite league (5 races (counting 3 best+final race). We don’t seperate sprint and forest, but we have mostly 2 sprints, 1-2 middle and 1-2 long). The best take part but not all (Kyburz and Wyder have won, Daniel Hubmann was third, Martin didn’t took part in it). It’s just a cup which gives a bit money (1000.-) for the overall winner – in the end it doesn’t count for anything”

Norsko – Eskil Kinneberg: „We have kind of a ranking in the elite class, but no one really cares about it. It is only used for deciding who should be in which start group in Norwegian cup and championship. I actually don’t know exactly how it works or how the runners are ranked.“

Finsko: „We count 5 races in Finland and we separate forest and sprint“

France – Emily Kemp: „We count 4 races and don’t seperate forest and sprint.

Polsko – Rafał Podziński: „We have Polish ranking, you can find it on our federation’s website . We do not separate sprint and forest races, 8 best races count. Unfortunately not all best Polish runners are on top, because only Polish races count (no WREs, WC or WOCs), so sometimes we just miss some races and the result in this ranking is much worse then. And actually there’s one more important thing about the Polish ranking – it is used for creating start lists for Polish Champs – best in the ranking starts last.“

Jan Petržela

český reprezentant

Facebooktwitter


  1. Petr Horvát says:

    Ahoj, záludná otázka, co s tím, měnit to jakkoliv je skoro vždy špatně, stejně jako to nechat takto.

    Mé názory na řešení:
    1) Snížením počtu započítaných závodů se sníží motivace na závody jezdit, dost lidí jede na závod z velké části proto, aby jich měli 10, což se projeví na nepatrném snížení účasti právě na oblasťácích a možná i vícedenních, což je nežádoucí.
    2) Rozdělení OK, ale 3 sprinty je asi fakt moc a ze dvou dělat ranking je hovadina.
    3) Ta kombinace teda nevím no.
    4) Nechat to tak nejde, když to nefunguje.
    5) Zajímavé řešení, ale přece je to jen česká soutěž, tak by se měla běhat v Česku, když se z ní kvalifikuje a nasazuje na české závody. Navíc by to dalo asi dost práce to takto počítat.

    Můj návrh:
    A) Sprint a les je opravdu něco jiného, takže bych se přiklonil k IOF. Lesních bych nechal počítat asi 8 (2 víkendy MČR a 2 víkendy ČP). Sprintů bych asi počítal 5 nebo 6, přičemž bych nechal platnost na 24 měsíců, Přece jen u těch sprintů mi přijde výkonnost stabilnější, tak by to nemuselo až tak moc vadit.
    B) A co s těma reprošema? Ten ranking je prakticky jen o nasazování, kvalifikaci a prestiži, žádné odměny se za něj nedostávají. Tak by snad nevadilo, kdybychom nedávali za chybějící závody nuly. Co takhle udělat nějaký vzoreček, který bude každému nahrazovat nuly za nějaké body (samozřejmě platné vždy jen na to aktuální vydání rankingu)? Dobří by tak měli vždy dobrý rank, na závodech, kde nastoupí, by tak už nevyhrávali lidi bez ranku a neznehodnocovali tak rankingové výsledky závodu. A to chceme, že? Nebylo by to skvělý? A byla by stále motivace jezdit na závody, protože ty “doplňkové měsíční body” by nebyly až tak výhodné. Takže co takto každému dát průměr bodů z odběhnutých závodů místo nuly násobený koeficientem třeba 0,96 pro první nulu, 0,92 pro druhou nulu, 0,88 pro třetí nulu atd. nehledě na to, jestli se bude ranking teda dělit nebo ne.

  2. To nejsou špatné návrhy Peťo. Budeš je prezentovat teď o víkendu?

  3. Petr Horvát says:

    No, že je ta konference, to jsem zjistil až teď a už mám jiné plány … Ale asi by to pravda stálo za to, aby to tam někdo zmínil. Nějaký dobrovolník?
    P.S.: Ještě jsem si uvědomil, že budeme mít dvoukolové MČR ve sprintu, takže by se dalo započítat těch sprintů víc, třeba 6 až 7 (nebo i 8 – ale tolik jen při použití návrhu B) na dva roky, nebo pak by šlo i ty 3 nebo 4 na rok.

  4. Ondřej Prášil says:

    Kdyby se počet započítávaných závodů snížil na 8, bylo by to určitě lépe vypovídající. A nakonec správný rankoholik se snaží svou pozici vylepšit, takže by nejspíš objel stejné množství závodů.

    Co bych ale určitě změnil, je buď počet závodníků, ze kterých se ranking pro daný závod počítá, nebo počet lidí, z nichž se počítá průměr času v závodě. A to tak, aby tu bylo rovnítko. Podle mě by bylo lepší počítat body ze tří nejlepších v ranku a ta hodnota aby odpovídala třem nejlepším v závodě. Případně obráceně: 5 a 5. Myslím, že současný stav sráží ranking v menších oblastech, ačkoliv závod se tam běží stejný.

    Sprintů je bohužel tak málo, že by samostatný nebo okleštěný ranking nic neříkal, navíc se jich skoro polovina běží v dubnu, takže je docela fuška to objíždět. Já jich letos zvládl 5 a to jsem ochotný se táhnout docela daleko.

  5. JanaL says:

    Ve Francii se pocita pro “Coupe de France pédestre” 5 zavodu pro kategorie DH16 – DH45, ostatni kategorie maji 4 zavody, vzdy typu “nationale” (klasika) anebo mistrovstvi (kratka + klasika + sprint + noc).
    Dale existuje zebricek “Classement national”, ve kterem figuruji zavody od regionalni urovne.
    V pristim roce tento system dozna zmen, po prerozdeleni zeme na nove “regiony”.

  6. Radim Hosek says:

    Vsechno jsou to navrhy, ktere uz kdysi na BENu zaznely (hlavne body z 5ti lidi + prum.cas z 5 lidi)., vcetne Petova navrhu “fiktivnich bodu” – i kdyz, pravda, tehdy byli v kursu spis JJovi legendarni fiktivni zavodnici. Jen dve poznamky:
    1) Navrh pocitat sprinty za 24 mesicu mi prijde jako historicky prvni smysluplny navrh, co se sprintoveho ranku tyce.
    2) Nesouhlasim s Petou, ze “snizeni poctu zavodniku na OblZich a vicedennich” vlivem snizeni poctu rank zavodu je nezadouci.

  7. Jan Palas says:

    Podle mě je špatně, že se ranking chápe jako soutěž (bohužel mi z článku vyznívá, že to tak chápe i Honza Petržela – pokud se mýlím, tak se omlouvám). Ranking byl založen jako systém pro nasazování pro různé závody – a tak by měl sloužit, nic víc. Soutěž je Český pohár. Takže argumenty o pošramoceném egu reprošů, prestiži, atp. neberu 🙂 Nakonec pokud se podíváme na aktuální ranking teď na konci sezóny, dobří lidé jsou skutečně na špici. A jestli je někdo 2. nebo 7. je podle mě fakt jedno.

    Co se týče návrhů:

    1) Přijde mi zajímavý návrh na sprintový ranking s obdobím 24 měsíců. Počítal bych do něj max. 5 závodů.
    2) Co se týče “současného” rankingu, tak bych snížil počet započítávaných závodů na 8 (i kdyby se neoddělil sprintový ranking. Pokud by se sprintový ranking oddělil, tak bych to snížil na ~6 závodů). Reproši by tak měli dost prostoru nejen na “naplnění” ranku, ale i pro “opravy” za nepovedené závody.
    3) Hodně se mi líbí návrh, aby se koeficient počítal pouze ze 3 nejvýše postavených lidí v rankingu ve výsledcích závodu. Pomohlo by to závodníkům “slabších” oblastí. Na VčP bere vítěz H21 standardně přes 9000 bodů, což je meta ve většině oblastí nedosažitelná.
    4) DISK. Konečně bych začal brát v potaz lidi, kteří jsou ve výsledcích DISK, pro výpočet koeficientu závodu. Pokud někdo nastoupil na start a byl DISK, tak jsem ho prostě porazil a mělo by se to brát v úvahu. Sice už dnes není mezi špičkovými běžci tak populární vynechat sběrku při nepovedeném závodě, abych ostatním pokazil ranknig (ano dříve to někteří skutečně dělali), ale stejně bych DISKy bral v potaz.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *