Pavel Hradec: Včely by si na nočáku asi neškrtly
Dnes je 24.09.2017

Co dělají mimo les | Orientační běh | Rozhovory

V nepravidelné rubrice O-News.cz “Co dělají mimo OB” se Vám snažíme představit zajímavé koníčky i zaměstnání českých orientačních běžců. Tím pravým hostem na květen je pro nás skvělý turnovský (srdcem ovšem dodnes chrastavský) závodník Pavel Hradec. Krom orienťáku, triatlonu a svého civilního zaměstnání (propojeného s OB – geodézie) se věnuje i včelaření. A nejen o včelách bude i dnešní rozhovor.

Ahoj Pavle, už Ti někdy uletěly včely?
Ahoj Jančo, no to víš, že už mi párkrát uletěly včely, to bych nebyl správný včelař.

Po lokty v úlu, pro někoho noční můra, pro jiného relax. Foto: archiv Pavla Hradce

Do květnové rubriky „Co dělají mimo OB“ jsem si Tě vybrala proto, že Tvoje včelky už jistě pilně sbírají po okolí pyl… Jak ses vlastně dostal ke včelaření?
Předem musím říci, že letošní jarní počasí zatím moc včelkám nepřeje ve sběru pylu a nektaru, tedy aspoň u nás na severu, ale věřím, že se to brzy zlepší. Ke včelaření jsem se dostal při studiu na vysoké škole, kdy jsem měl v kruhu několik dobrých spolužáků včelařů, kteří si mnohdy povídali o včelách a různých příhodách. Řešili různé včelařské kulantnosti, dělili se o cenné zkušenosti, co je nového ve světě, kdo jak lovil včelí roje z nejrůznějších míst atd. Přišlo mi to úplně neuvěřitelné, co včelaření všechno obnáší a jaká je to věda. No a jednou nás takhle pozval o prázdninách spolužák včelař z Tábora na víkendovou geodetickou akci, kde byl na programu i včelařský minikurz pro úplné začátečníky. Při této naučné exkurzi nás velice hezky seznámil s včelí kolonií a zasvětil do tajů včelaření. Po exkurzi se samozřejmě nezapomněl zeptat, jestli by náhodou někdo z nás nechtěl začít včelařit a neměl případně zájem o včelí oddělky, tak jsem to zvážil a už jsem si vezl tři úly plné včel v zelené felicii z Tábora do Liberce. Tak jednoduché to samozřejmě nebylo, nejprve proběhla porada s rodiči – dostal jsem zelenou, zadruhé jsem potřeboval zjistit, zda nejsem alergický na včelí bodnutí – pích, neotékám – dobrý, zatřetí bylo potřeba pořídit včelařské náčiní – koupeno. No a hned byl nový koníček na světě.

Máš mezi orienťáky spřízněné duše?
Nemohu říct, že bych měl vyloženě nějakou jednu spřízněnou duši, ale spíš bych řekl spřízněnou orienťáckou rodinu s kupou kamarádů. Pokud ale myslíš včelařskou spřízněnou duši, tak tou by mohl být PePa (Petr Pavlovec), s kterým se moc pěkně a vtipně povídá nejen o včelách.

Jaké mají včely navigační schopnosti? Někde jsem četla, že se dokáží velmi dobře orientovat v prostoru, mají snad nějakou integrovanou „buzolu“?
Jako je důležitá pro orientační běžce buzola a magnetický sever, tak je pro včely velice důležité sluníčko a sluneční paprsky, podle kterých si určují směr letu a cestu k domovu. Zjednodušeně se dá říct, že sluníčko je pro včely takový pohyblivý magnetický sever, ke kterému si orientují mapu a nastavují azimut jen s tím rozdílem, že dokáží ještě velice dobře pracovat s časovým posunem, takže se nestane, že by při změně polohy sluníčka měli špatně nastavený azimut, uff, snad to bylo srozumitelný. Včelí orientace je opravdu znamenitá, ale na nočáku by si asi neškrtly, jelikož bez zdroje slunečních paprsků se stávají dezorientovanými.

MED 2006 ve Slovinsku a bronzová medaile pro štafetu Bořil-Klusáček-Hradec, Foto: Samo Vodopivec

Krom toho, že jsi zapálený včelař, stále patříš mezi českou OB špičku. Na konci dubna jsi byl prvním ne-reprezentantem v rankingu (12. místo), na letošním MČR ve sprintu jsi obsadil výborné 9. místo. Nelákalo Tě někdy věnovat se orienťáku na reprezentační úrovni?
Tak samozřejmě, že mě to vždycky lákalo, ale priority mám teď už někde jinde. Dospělácké reprezentační úrovni se musí obětovat spousta času, který já nejsem schopen nabídnout. Obdivuji kluky v reprezentaci, kolik dokážou orienťáku věnovat a pořád mají chuť do dalšího tréninku a závodění. Já se popravdě nechci orienťákem přesytit, aby ze mě nevyprchala chuť závodit, potřebuji se na každý závod těšit, aby to stálo za to. Řídím se heslem od zkušených borců, je zapotřebí být „hladový po mapě a po dobrém výkonu“. Pocit přesycení jsem zažil koncem poslední sezony v juniorech, kdy jsem do lesa nechodil, že bych se těšil, ale že musím doběhat sezonu a to bych nerad zažil znovu. Taky si myslím, že kdybych se snažil o reprezentaci, tak by mě to značně svazovalo, byl bych pod tlakem a neběhalo by mi to tak, jak mi to běhá v současnosti, ale třeba se pletu. V tuhle chvíli si trénuji, jak se mi zrovna chce, závody si vybírám podle chuti a atraktivnosti terénu, stručně shrnu – užívám si a bavím se orienťákem.

Ve své kariéře jsi získal bronzovou medaili ze štafet na MEDu ve Slovinsku, v juniorech jsi atakoval přední pozice na českých mistrovstvích, se svým turnovským oddílem jsi získal i titul Mistra republiky družstev dospělých… Kterého svého výsledku si Ty sám považuješ nejvíce?
Nejhezčí a nejkrásnější vzpomínky mám na kolektivní úspěch z MČR v družstvech, které pořádal Jablonec nad Nisou, kde jsme s Turnovem získali zlatou medaili. Pak by to byl asi poslední rok v juniorech (2008), který bych mohl označit nebo spíš pojmenovat jako „rok bronzový“, kde jsem získal celkem čtyři cenné bronzové kovy z MČR (dlouhá, krátká trať, klasika, sprint). No a také mám pořád v paměti moji první a zatím poslední individuální medaili z dospělých, kterou jsem získal těsně po přestupu z OK Chrastava do OOB TJ Turnov, byla to bronzová medaile z nočního a vzpomínám si, že ty jsi domů také nejela s prázdnou.

Titul mistrů ČR v klubech 2013 pro Turnov – Pavlův největší orienťácký zážitek Foto: Petr Kadeřávek

V posledních letech svou závodní činnost dělíš mezi orientační běh a triatlon, jak ses k němu dostal?
Vždycky jsem si rád nějak zpestřoval trénink jinými aktivitami, ať už to byl například florbal, kolo, brusle, různé krosy, tak jednou přišla nabídka se zúčastnit triatlonu pod názvem Lokomuž, což byl železničářský triatlonový závod na 1,5 km plavání, 40 km silniční kolo, 10 km běh. Na první triatlon to byla celkem porce, ale super zážitek i s umístěním na bedně. No a od té doby objíždím v letních měsících triatlonové závody v blízkém okolí. Člověk se při tom vykoupe, povozí na kole a pak se proběhne po krajině, celkem pěkný sport s podobně naladěnou komunitou jako jsou orienťáci.

Uvažoval jsi někdy o závodě v dlouhém triatlonu typu Ironman (4 km plavání/180 km kolo/marathon) nebo na to už musí člověk opravdu seriózně trénovat?
Popravdě si nedokážu představit, že bych někdy uplaval 4 km v kuse, takže pro mě asi brány Ironmana zůstanou uzavřeny, ale nikdy neříkej nikdy. Já spíše objíždím ty kratší triatlony, které se celkově dají absolvovat za cca 1-1,5 hod., ideální parametry 500 m plavání, 20 km kolo, 5 km běh.

Předpokládám, že Tvou nejsilnější zbraní na triatlonových závodech je běh, kterou disciplínu opravdu nemusíš a proč?
Je to tak, běh patří mezi moji největší zbraň, to nejlepší si nechávám na konec. V triatlonu je pro mě vždy největším utrpením plavání, protože plavecký styl nemám moc pohledný ani účinný, popravdě střídám pomalý kraul s rychlými prsy tak, abych přežil. Při plavání vždycky nakoupím největší ztrátu. Kolo to mám takové na udržení, hlavně nepíchnout a nevybourat se. No a běh to už je rutina. Popravdě moje taktika je jasná, útočím zezadu a pomalu stoupám startovním polem (první ženy většinou předháním až v poslední disciplíně). Samozřejmě pro mě je velice důležité, jaký je poměr vzdáleností jednotlivých disciplín, pokud je krátké plavání, kolo v terénu a dlouhý kopcovitý běh, tak to jsou pro mě ideální podmínky.

Další Pavlova vášeň- triatlon Foto: archiv Pavla Hradce

Jak často vůbec trénuješ, máš čas i na speciálně zaměřené tréninky triatlonu nebo OB?
Jako každý, kdo kdy více trénoval, tak ví, že si postupem času vypěstuje závislost na běhání/sportu, což u sebe mohu potvrdit, já když dva dny nic nedělám, tak už jsem nervózní a musím něco podniknout. Můj trénink nemá moc systém, spíš trénuji podle momentální nálady a pocitu. Speciálně se nijak nepřipravuji, spíš se snažím o střídání různých aktivit.

A jaké plány máš na letošní včelařskou/orienťáckou/triatlonovou sezónu?
Zase o trošku více porozumět včelám, v orienťáku prohánět reproše a v triatlonu trošku zrychlit plaveckou pasáž  (smích – pozn. redakce).

Děkuji za rozhovor a přeji správný směr v lese i v životě!
Není vůbec zač, měj se hezky.

Úvodní foto: Anna Auermüllerová (O-news.cz)

Facebooktwitter


Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *