OOCup – francouzský hit sezóny
Dnes je 21.11.2018

OB ve světě | Orientační běh | 31.07.2018

Tradiční letní závody OOCup, které se běžně pořádají ve Slovinsku, se letos přesunuly do francouzských terénů v podhůří Rhónských Alp. To, že o 5denní závody byl velký zájem dokazuje účast více než tří tisíc závodníků ze všech koutů světa včetně téměř dvou set závodníků z Česka.

Pohodová atmosféra na shromaždišti závodů

Na programu bylo pět lesních závodů s vítěznými časy mezi 40 a 60 minutami. První etapa se odehrála ve svažitém terénu nedaleko vesnice Champdor, druhý závod zavedl závodníky do členitého terénu o 8 km severněji. Shromaždiště posledních třech etap bylo u lyžařského střediska Les Plans d’Hotonnes. Luhačovičtí závodníci v řadách pořadatelů uspořádali doprovodný štafetový závod, kterého se zúčastnil i pozdější vítěz mužské elity. Závody provázelo vskutku letní počasí, pouze 4. etapa byla obohacena o přívaly vody z nebes. Pořadatelé dbali i na ekologii, kromě plastů a papíru se třídilo i sklo a bioodpad, navíc se na shromaždišti nepoužívaly jednorázové plastové kelímky a nápoje se nalévaly jen do vlastních lahví. A jak závody dopadly? V součtu časů všech etap vyhráli v hlavních kategoriích Hanna Müller (SUI) a Håvard Haga (NOR), v elitních kategoriích ultimate, které se běžely na mapách bez cest, zvítězili Chloé Haberkorn (FRA) a Tobia Pezzati (SUI).

V ženské elitě skončila na druhém místě o pouhých šest vteřin zpět bývalá reprezentantka Miška Omová, která se s námi podělila o své zážitky ze závodů:

OOCup – pokud jste na něj i letos vyrazili směrem k oblíbenému jaderskému pobřeží, minuli jste. Tentokrát totiž jeho centrum pořadatelé přesunuli do několika set kilometrů vzdálené země galského kohouta. Letošní tour de OOCup nabídl to nejlepší z francouzské Jury v celé své kráse. Na borovice a smrky tu narazíte spíše omylem, většinu kopců často převyšujících tisíc metrů totiž pokrývají husté koruny bukových lesů, které pod sebou ukrývají mraky vrstevnicových kudrlinek, nabízejících nejeden nevšední orienťácký zážitek. Kličkování mezi kupkami a závrty zpomaluje místy až drsně kamenitá podložka, sem tam rozeseté bukové nálety výrazně snižují rozhled do dálky – v takových okamžicích podcenění použití buzoliho přístroje vede často i k několika minutové chybě, jednotlivá místa na mapě jsou si totiž navzájem natolik podobná, že při ztrátě kontaktu s mapou je hledání se v mapě skutečně jako hledání jehly v kupce sena. V mapě najdete i spoustu kamenů a srázů, řeknete si, na takové kontroly bychom měli být  z ještědské oblasti zvyklí, zmapované kameny tamní velikosti bychom však v našich mapách hledali marně. Holt jiný kraj, jiný mrav. A jiné mravy nás posouvají dál. Na svojí zahrádce známe kdejakou mrkev či bramboru, jejichž chuť známe, ovšem i ta sousedovic chutná skvěle. Jsem ráda, že mám možnost poznat nové, naučit se a poučit, užít si, a v neposlední řadě i být vděčný za svou zahrádku.

Mapa mužské elity z třetí etapy

Facebooktwitter


Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *