Na kofole s Terkou Janošíkovou
Dnes je 23.10.2017

OB v ČR | Orientační běh | Rozhovory

 

Úsměv od ucha k uchu, krátké vlasy a olomoucký dres. Nebo jinak – 6 medailí z Evropských dorosteneckých mistrovství, nejlepší česká dorostenka roku 2015. Již určitě tušíte, že k prvnímu rozhovoru nové rubriky jsem si přizvala Terku Janošíkovou.

1

Ahoj Terko, jak se Ti vede?

Nazdárek Jani, jo vede se mi fajnově. Jsme zase na závodech, je krásné počasíčko a zdárně jsem odběhla pěknou klasiku, která se mi i přes fyzické problémy celkem vydařila, užila jsem si ji a mám z toho všeho radost.

Tuhle vlastnost na Tobě moc obdivuji, snad nikdy jsem Tě po závodě nepotkala naštvanou. Obvykle i po špatném výkonu jsi pozitivní a umíš ocenit výkony ostatních.

To je přeci normální, že je člověk vnitřně trochu zklamán z výkonu a svých mnohdy zbytečných chyb, ale od toho tu jsou, ne?! Abychom se z nich poučili do budoucna. Nemá cenu se z toho hned složit, závodů je přeci spousta, a v každém máme možnost být lepší a posunout se třeba dále. Vždyť i pád na ústa je pohyb dopředu. … Je třeba do toho jít s optimismem a hlavně si ten čas strávený v lese náležitě užít.

Terko, nepocházíš z orienťácké rodiny, k našemu sportu ses dostala relativně pozdě, mohla bys nám svou cestu k orienťáku trochu popsat?

Dobře, sice nepocházím z orienťácké rodiny, ale u nás byli vždy všichni velmi nadšeni do pohybu a sportování. Od malička se ráda hýbu, zkouším nové sporty a aktivity a u některých setrvám i delší dobu, jako byl třeba golf, kterému jsem se věnovala pěknou řádku let, což by do mne asi moc lidí neřeklo, ale když má dítě tu možnost, tak proč ne. Zhruba od druhé do sedmé třídy jsem také hrála basketbal. Poté už mě to pomalu přestávalo bavit a tým se rozpadal, tak jsem toužila zkusit zase něco nového. Hodně mě baví běhat, nicméně atletiku jsem zavrhla – nerada „křečkuji“ na běžeckém ovále. A když mamka jednou přišla s tím, ať zkusím orienťák, o kterém jsem v té době neměla moc velké potuchy, ale už jsem ho běžela na naší škole v rámci jedné náborové akce, tak jsem jí snad udělala radost a vrhla se na to. V lednu jsem skončila s basketem a v březnu vyběhla na svůj první závod do lesa.

Kdybys měla na orientačním běhu vypíchnout jednu věc, která Tě na něm baví úplně nejvíc, co by to bylo?

Týjo, to je těžké říci. Každý z nás to má trochu jinak. Já jsem poměrně společenský člověk a asi bych nedokázala jen tak přijet na závody, oběhnout trať a jet domů. Výborná parta super lidí kolem orienťáku dělá hodně, ale bez krásné přírody by to také nebylo ono. Zároveň se mi líbí i to, že člověk musí zapojit hlavu a není to jen o rychlých nohách.

Máš nějaký oblíbený trénink, který Tě v tréninkovém plánu potěší?

Udělají mi radost asi všechny, hlavně ty, které mohu trávit s lidmi a nemusím na ně jít sama, i když to občas není také od věci. Jinak mám celkově ráda pohyb a pestrost aktivit. Co se týče týdenních plánů, každý je trochu jiný. Snažím se s kluky pravidelně chodit na dráhu, pokud nejsme mimo, do školy jezdím na kole, ale ráda se také věnuji různým neběhacím aktivitám jako je třeba plavání, tenis, koloběžkování…

Už několikrát jsem slyšela stěžovat si kluky-dorostence, že jsi je porazila na doběhu… Trénuješ rychlost nějak speciálně nebo máš dáno shůry?

(smích)… tak to se omlouvám. Ale asi od všeho trochu. Byla jsem i na jednom zdravotním vyšetření, kde zjistili, že mám údajně dobře vyvinutá rychlostní vlákna a tím pádem asi nějaké ty sprinterské vlohy. Na druhou stranu do tréninku také pravidelně zařazuji rychlost, jak už bylo zmíněno, chodím kratší úseky na dráze s kluky.  A jak mám ráda právě pestrost v tréninku, tak mi ani nějak moc příprava na dráze nevadí.

Myslíš si, že to může být Tvoje výhoda v porovnání se soupeřkami, že se na trénincích snažíš držet krok s kluky?

Popravdě, já běhám hlavně na sebe. Většinou mě kluci rychle předběhnou, vidím je hodně vepředu, ale nijak mě to asi nestresuje. Každý máme to svoje. Určitě to trochu plus je, neboť jim to šlape fakt pěkně, jsou to šikulíni, ale spíš to beru tak, že když kolem sebe nemám holky, tak trénuji s kluky a nemohu si stěžovat.2

Pokud bys měla vybrat svou nejsilnější stránku, na kterou se můžeš v lese vždy spolehnout, co to bude?

Tak za mne asi hlava. Psychika dělá při závodě strašně moc. Když třeba člověk nemůže, což se stává, tak vůle, odhodlání, chuť atd. je to, co ho žene dál. Také je velmi důležitá koncentrace, což se mi ne vždy úplně daří, ale i za takové nepovedené závody jsem ráda. Daleko více si potom užívám ty závody, kdy se mi povede soustředit se po celou dobu jen na to, co zrovna mám – sebe, mapu a les kolem mně. Posledním dílem skládačky je dle mého také vydržet až do cíle. To dokazují třeba i dnešní výsledky, kdy ve spoustě kategorií rozhodovaly vteřinky, což je na klasiku poměrně veselé.

Tvou nejsilnější stránku už známe, na čem naopak pilně pracuješ? Kde vidíš své rezervy?

No to na čem chci do budoucna více zapracovat je asi odpočinek a regenerace. Poslední dobou trochu trpím spánkovým deficitem. Odmala mám spoustu různých aktivit a neustálou potřebu něco dělat, a nemusí to být vůbec spjato se sportem, nicméně i to je někdy zápřah. Asi se moc neumím jen tak „flákat“ a povalovat třeba u televize, což mne někdy trocha mrzí a chtěla bych se právě na tu regeneraci, i v jiné formě, asi více zaměřit, protože ta je mnohdy i důležitější než třeba samotný trénink. Naučím se prostě odpočívat, užívat si to a nemít výčitky z nicnedělání.

V loňském roce se zrušil Výběr dorostu. Nyní vyrážíte na soustředění s juniory. Jak se Ti tato změna líbí?

Mě se líbí každá změna a zažívání nových věcí, i když na Výběr dorostu nemohu mít žádnou výtku, ba naopak, jsem moc ráda, že to všechno tak krásně fungovalo a já měla tu čest být součástí, nicméně teď si také nemohu ztěžovat. Jezdíme stále s partou skvělých lidí na soustředění, kde je sice vidět trochu změna, ale tak to má asi být, přeci jen jsme zase o něco starší, takže k tomu jsou i adekvátní náročnější tréninky a celkový přístup k věci. Každopádně je to fajňácké.

Ty jsi ohromně rychle začala sbírat úspěchy. Nejdříve jsi byla nejlepší v oblasti, následně v republice a poté i v celé Evropě. Máš nějaké další mety nebo si nerada kladeš konkrétní cíle?

Spíš to beru tak, jak to přichází. Určitě mám nějaké vize, jak bych to chtěla mít do budoucna, ale nerada si je moc upřesňuji, protože na člověka působí v průběhu tolik různých podmětů a věcí, které ho na jeho cestě často ovlivňují a nemá smysl být pak špatný z nedosažení vytyčeného plánu a cíle, protože stále tu jsou další cesty. Neumím asi říct, co bude za rok, za dva, kam se posunu, kde budu… Hlavně si udržet nadšení a radost z věcí, kterým se věnujeme. V dnešní době máme spoustu různých možností, a pokud bych měla něco dělat s odporem a donucením, tak to asi není můj šálek čaje.

Vím o Tobě, že jsi zapálená skautka. Dokonce máš svou vlastní družinku. Jak to vypadá nyní, máš ještě stále čas se skatu věnovat?

Teď už až tak moc zapálená jako dříve nejsem, je to spíše omezenější. Byla jsem mnoho let členkou družinky, kterou jsem poslední čtyři roky s kamarádkou vedla. Ta v tom nadále setrvává a já už svoje zkušenosti a povinnosti předávám mladším následovnicím z řad našich svěřenkyň. Ale i nadále však, v rámci svých časových možností, ráda pomohu, s čím je třeba, jen už to není každotýdenní záležitost v podobě dvouhodinového programu a příprav.

Taky už se pomaličku blížíš k maturitě a tím pádem se dostáváš k velkému kroku, výběru vysoké školy. Víš už alespoň směr, jakým by ses chtěla vydat?

Hele nestraš, naštěstí tam ještě nějaká ta chvilka je, ale máš recht, utíká to jako voda. No chtěla bych asi zůstat v Česku a případně využít nějaké možnosti krátkodobě vyrazit do zahraničí. A oblast? Zatím to vidím na něco spojeného se sportem, tělesnou kulturou, uvidíme jaký přesně obor, neustále se vše mění a vyvíjí. Ráda bych také poznala jiné město, než je Olomouc, kterou mám sice moc ráda a myslím, že je pro nejen studentský život naprosto skvělým místem, které mohu jen doporučit, ale jak jsem říkala už na začátku, miluji pestrost a poznávání nového. Dveře si proto nechávám otevřené, tak uvidíme, kam mě to potáhne.

Než se rozloučíme, zbývá Ti ještě jedna radostná povinnost a to je nachystání otázky pro dalšího zpovídaného, kterým bude Vojta Tukan Netuka. Na co by ses ho chtěla zeptat?

Haha, tak fajn Tukane. 😉 No na takového chytrého chlapce, teda možná muže už J, má člověk mnoho otázek, a některé si člověk radši nechá pro osobní pohovor, ale tak ať zkusím uspokojit co největší oblast čtenářů: Co ty a dospělost? Jestli se nepletu, zrovna procházíš obdobím maturity, která je mnohými považována za takovou malou zkoušku dospělosti. Platí u tebe to samé, budeš si po jejím zdárném splnění připadat dostatečně na úrovni, nebo jsi zastánce názoru dítětem navždy a zodpovědnost není na místě.

Terko, moc děkuji za rozhovor a za odvahu odpálit tuto rubriku. Přeji Ti, správný směr v lese i životě a spoustu splněných snů!

Také děkuji a bylo mi ctí! 😉

2

 

Facebooktwitter