Na kofole s Terkou Čechovou
Dnes je 25.11.2017

Na kofole s | Rozhovory | Sloupek reprezentanta

Další mladou tváří, kterou Vám představíme v tradiční rubrice “Na kofole s…” a zároveň nám dnes nahradí i pravidelný Sloupek reprezentanta, je jihlavská odchovankyně Tereza Čechová. Dlouholetá opora českého mládežnického týmu, která má ovšem předvádí skvělé výsledky i na delších atletických distancích. Kde v sobě našla sílu doběhnout štafetový závod na JMS se vymknutým kotníkem, proč letos přestoupila do Kamenice a za koho hraje na soustředěních fotbal? To vše se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Ahoj Terko, jak se Ti vede?
Ahoj, mám se dobře.

Záměrně jsem čekala s Kofolou až na Tvůj návrat z nominačních závodů ve Švédsku. Jak se Ti tam líbilo a jsi spokojená se svými výsledky?
Nominační závody se mi líbily hodně. Bavily mě od začátku do konce a neudělala jsem při nich žádnou větší chybu. Mohla jsem běžet trochu rychleji, ale mapově jsem si všechno pohlídala, takže jsem s výsledky spokojená.

V loňském roce jsi absolvovala své premiérové juniorské mistrovství světa ve švýcarském Engadinu, je to hodně jiné oproti MEDu? Překvapilo Tě tam něco?
Neřekla bych, že je to hodně jiné, ale jiné to je. Největší rozdíly vidím asi v konkurenci, která byla bezpochyby silnější než na MEDu, v tom, že v lese bylo malé množství závodníků najednou a v množství závodů, které následují jeden za druhým, tím vším je JWOC spolu s obtížností tratí náročnější.

Doběh Terky na MČR na klasice 2016. Zdroj: Petr Kadeřávek

Při závěrečném závodě štafet sis podvrtla kotník, přesto ses dokázala vyhecovat a závod jsi doběhla, nakonec jste skončily na 9. místě. Kde se v Tobě vzala energii závod i se zraněním dokončit?
Nechtěla jsem to holkám zkazit ještě víc. V tu chvíli jsem se na sebe dost zlobila, že jsem jim to pokazila tím, že nemůžu běžet a neuměla jsem si představit, že by byly kvůli mně disk. Naštěstí pak obě zaletěly skvělý závod.

Ve svém závodním plánu nezavrhuješ i atletické závody, neutečeš nám ještě ke královně sportů? Proč vlastně děláš zrovna náš sport?
K atletice rozhodně neuteču. Atletické závody sice občas běhám, ale je to hlavně proto, že mi tréninky píše atletický trenér. Na orienťáku mě baví hlavně ta proměnlivost, každý závod je o něčem jiném, a to, že člověk není pod neustálým tlakem fanoušků a trenérů, kteří volají pokyny přes celý ovál. A navíc, na orienťáku jsou ti nejlepší lidé, které znám (smích – pozn. redakce).

Přestup roku 2017? Tereza Čechová v dresu Kamenice! Zdroj: Petr Kadeřávek

V letošním roce jsi přestoupila do oddílu OK Kamenice, co Tě k tomu vedlo a byla to jasná volba?
Přestoupila jsem hlavně kvůli štafetám. Dlouhou dobu jsem byla rozhodnutá, že v Jihlavě, kde bych neměla žádnou štafetu, ještě zůstanu a o přestupu budu přemýšlet až za rok. V únoru se mi to ale rozleželo a uvědomila jsem si, že o štafety přijít nechci. Volba pak hned padla na Kamenici, ke které mám hodně blízko.

Dlouho jsi běhala dorostenecké štafety s kluky a za své výkony se rozhodně nemusíš stydět. Nelákalo Tě potrápit ve štafetách i muže?
Běhala a dost mě to bavilo, přece jenom je ale mezi délkami mužských a dorosteneckých štafet trochu rozdíl a například na čtyř-víkend (nominační dráha, štafety, sprint, štafety) v mužské štafetě bych asi síly ještě neměla. Ale kdo ví, třeba si je někdy po vzoru Aničky Štičkové zaběhnu.

Orientačnímu běhu se věnují i oba Tví bratři, hecujete se navzájem mezi sebou?
Myslím, že se na závody podporujeme. Jestli je to hecování, to nevím.

Terka dokáže podat i kvalitní atletické výkony… Zdroj: archiv Terezy Čechové

Hraješ ráda fotbal?
Hraju, ale jsem při něm dost nebezpečná pro své okolí (smích – pozn.redakce).

Fotbalovou otázku si na Tebe totiž připravil Tvůj reprezentační kolega Ota Hirš: Vzhledem k tomu, že bydlíte na hranici dvou neslučitelných fotbalových velmocí (Čechy a Morava), jaký tým bys ve vzájemném zápase podpořila, a jaké zvíře by sis pro sebe zvolila jako kostým maskota“?
No, je to těžká otázka, kterou řeším před každým zápasem, do kterého se dostanu. Také není lehké odpovědět, protože si nechci znepřátelit ani Čechy ani Moravu. Tak odpovím asi neutrálně, že se přidám buď k tomu týmu s menším počtem hráčů, nebo tomu, kdo po mě bude víc toužit. A zvíře bych asi byla roztomilý losík.

Dalším zpovídaným bude Honza Bonbon Bendák, co by ses od něj ráda dozvěděla?
Zajímá mě, jak je Bonbón zodpovědný a ráda bych se dozvěděla, na kterém soustředění šel spát nejpozději v noci.

Děkuji za rozhovor a přeji správný směr v lese i v životě!

 

Facebooktwitter


Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *