Na kofole s Barčou Chaloupskou
Dnes je 20.08.2018

Na kofole s | Orientační běh | Rozhovory | 26.12.2017

Na sváteční kofolu jsme pozvali výbornou hradeckou juniorku Barču Chaloupskou. Ta již několik let patří k české dorostenecké/juniorské špičce. Jak se jí daří nyní v předvánočním období, jaké byly prázdniny v USA a co si přeje do nového roku? To vše se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Ahoj Barčo, jak se Ti běhá v předvánoční atmosféře?
Zdárek Jančo, předvánoční atmosféra teď pro mě znamená rýmičku, kašlíček a malé trápení s achilovkami, takže to není to pravé ořechové. Na druhou stranu když se k tomu běhání dostanu, mám pocit, že to lítá samo.

V letošní sezóně jsi prodělala poměrně nepříjemné zranění. Pár týdnů před juniorským mistrovstvím světa sis vyhodila rameno. Mohla bys nám trochu popsat, jak se to stalo? Vím, že je to docela kuriózní příběh…
Brácha, mamka a já jsme si byli zaplavat do písáku tady za Hradcem. Jakub ví, že mám trochu strach z hloubky, a když jsme plavali kus dál od břehu, chytnul mě pod vodou za nohu. Samozřejmě jsem si to nenechala líbit a chtěla mu to oplatit. Začali jsme se víc pošťuchovat, ale on má větší sílu, takže mě snadno ponořil pod vodu. Nějak mě ale zatlačil do ramene, a jak jsem byla celá uvolněná pod vodou, tak mi to vypadlo. Nenahodilo se to samo a mamka mě pak musela odvézt do nemocnice. Bolelo to.

Barča při štafetách na letošním JMS ve Finsku. Foto: Bára Vyhnálková.

Limitovalo Tě zranění při JMS v Tampere?
Při samotné JMS už jsem nad tím skoro nemyslela, tam bolely více nohy.

I přes tréninkový výpadek jsi patřila k oporám ženské části týmu. Jsi spokojená se svými výkony?
Mrzí mě chybky ve Finsku, to že jsem to neustála úplně hlavou, protože jsme běhali i v těžších terénech, než nakonec byly tratě. Ale jo, jsem celkem spoko a bavilo mě to.

Jakého výsledku si letos vlastně nejvíc vážíš?
16. místa na klasice na JMS, sice to není top, ale byla paráda si zaběhnout takovou povedenou klasiku.

O letošních prázdninách celá Vaše rodina vyrazila na několikatýdenní cestu do USA. Kde se Ti nejvíce líbilo?
To nejde říct vůbec. Příroda bez davů lidí je v America úžasná a to od hor v Yosemitech po skály v poušti.

Přírodu má Barča ráda. Foto: Jan Bendák

Tvůj taťka si pochvaloval, že jste vylezli opravdu těžké cesty. Jakou nejvyšší obtížnost máš vlastně vylezenou?
Já lezu spíš na krásu a pro zábavu než na obtížnost (smích – pozn. red.). Navíc to hodnocení je všude jiný, takže nevím. Ale nejluxusnější cesta, co jsme vylezli, je Castleton Tower v Americe.

Každý rok v zimě jezdíte za orienťákem někam do světa. Které závody Ti nejvíce utkvěly v paměti a ráda bys je doporučila našim čtenářům?
Portugal-O-Meeting v kamenech je pecka. A i Lipica Open (i když to není taková exotika) stojí za to.

Chystáte se i letos někam za o-turistikou?
Ráda bych do Slovinska, Maďarska případně do Španělska, ale nevím, jestli to zvládnu s absencí ve škole, když maturuji.

Kdo z našich mladých nadějí se podívá za rok na SP v Českém Ráji? Foto: Vojtěch Svízela

Jaké jsou Tvoje orienťácké plány na rok 2018? Vím, že je pro juniory bude otevřená i možnost dostat se na finále SP do Českého Ráje, lákalo by Tě to?
Být oukej, zdravá a plná elánu. Kam pak vítr foukne, budu spoko. Ale JWOC v Maďarsku se mi zamlouvá. Světák v Česku má prý jenom jednu lesní disciplínu, takže nevím, jestli to je pro mě. Middle ve skalách bych si ale nechtěla nechat ujít.

Velký krok podnikneš i na poli studia, budeš maturovat. Máš už v hlavě, kam budou směřovat Tvé další kroky nebo je to ještě tajemství?
Mám to v hlavě zmatené, kam na výšku je tajemství i pro mě.

A co si přeješ pod stromeček?
Koalu.

Děkuji za rozhovor a každopádně přeji správný směr v lese i v životě!

Facebooktwitter


Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *