Metodický seminář proběhl v Plzni a nejen to
Dnes je 13.12.2018

Metodika | Orientační běh | 29.11.2018

Poslední nebo předposlední listopadový víkend je určen pro tradiční seminář trenérů a rozhodčích. Nejinak tomu bylo letos. Seminář se však přemístil ze Šternberka do Plzně i z toho důvodu, že v sobotu nedaleko odtud proběhlo vyhlášení výsledků ankety o nejlepšího orientačního sportovce. 

Nové prostory i spojení s O-gala přinesly tolik důležitý náboj, který semináři v posledních letech trochu chyběl. Téměř stovka účastníků (skoro dvojnásobný nárůst oproti loňsku) byla od pátku do neděle seznamována se zajímavými tématy na Střední průmyslové škole elektrotechnické v Plzni, v blízkosti bylo i ubytování a stravování. Celý seminář garantoval a připravil svazový metodik Pavel Košárek.

Páteční program odstartovala společná přednáška Václava Zakouřila ml. pro trenéry a rozhodčí. Ta měla název “Jednotný systém tratí pro veřejnost” a pojednávala o smyslu příchozích, resp. tratích pro začátečníky. Vašek se odkazoval na to, jak je OB vnímán u veřejnosti, jak je složité se prezentovat a pochopit vše okolo závodu, pokud člověk není orienťák. Navrhl několik řešení (pojmenování tratí, úroveň obtížnosti, jak by mělo vypadat PR závodu atd.), které by rád prosadil minimálně na oblastní úrovni, ale ambice jsou i vyšší. Své zkušenosti opřel o šestiletou podobnou praxi na závodech USK Praha. Po přednášce se rozhodčí a trenéři rozdělili. Jan Fiala rozhodčím zhodnotil zkušenosti se SIACem po roce používání. Od roku 2018 totiž byl BEACON mód kontrol povinný na celostátních sprintech a štafetách, od příštího roku bude na všech celostátních závodech. Honza také uvedl několik statistik – tou nejzajímavější bylo srovnání použití typů čipů na dvou po sobě jdoucích šampionátech na klasické trati. Minulý rok SIAC použily necelé 3 % procenta závodníků, letos se jednalo už o 23 %, když navíc na tomto typu závodu BEACON mód nebyl nastaven. V přednášce také zaznělo několik problematických příkladů v sezóně, které byly podrobně probírány, aby si z toho budoucí pořadatelé vzali ponaučení.

Trenéři měli v této vyhrazené době přednášku MUDr. Zbyňka Pozdíška, který v Mohelnici provozuje sportovní laboratoř, kam již pravidelně jezdí juniorská a dospělá reprezentace v OB. I ve své prezentaci se zabýval zátěžovým vyšetřením a jeho využitelností v praxi. Zaměřil se na vysvětlení hodnot a výsledků vyšetření  a jeho využití při plánování tréninku. Svoji přednášku rozdělil na dvě části, ta druhá byla na programu v sobotu ráno. Sobotní dopoledne ale bylo většinově vyhrazeno sprintu. Nejprve Vojtěch Král rozebral tuto disciplínu z hlediska její definice (individuální sprint rozhodně není to stejné jako knock-out sprint, kde člověk za den naběhne až 30 km), vývoj sprintu (na MS v Japonsku 2005 se sprint více podobal klasické trati, v jiné roky zase krátké trati), zároveň ukázal, jak na teoretickou přípravu na důležitý závod. Jak ovlivnilo sprint bezkontaktní ražení? I o tom mluvil nejlepší český závodník, který posléze odjel na MČR v krosu, kde obsadil 3. místo. Závěr patřil diskuzi nad umělými překážkami a neduh na sprintech. Na Vojtu navázal Jan Mrázek, který si připravil prezentaci na téma Stavba a organizace sprintu. Zaměřil se na to, co by měl pořadatel každého sprintu udělat před závodem, na co nezapomenout a jaké jsou role v pořadatelském týmu. Druhá část prezentace byla o stavbě tratí a jeho zkušenostech různých vychytávek – např. radiokontrola není dobrá na náměstí, nedávat všechny tratě do nejtechničtějšího místa, hlídat i v místech, kde hrozí i méně pravděpodobné porušení pravidel a jak se takovým místům vyvarovat. Věnoval se též umělým překážkám. Posledním řečníkem byl Aleš Hejna, který se zaměřil na nový sprintový klíč ISSprOM. Ten bude finálně s velkou pravděpodobností zveřejněn příští rok a přináší řadu novinek (např. končí měřítko 1 : 5 000, takže se budou muset aktualizovat nová Pravidla OB), zavádí novou značku “multilevel structure” a mnoho dalšího. O tomto mapovém klíči budeme na O-News.cz průběžně informovat.

Ukázka srovnání dvou sprintových klíčů: vlevo stávající ISSOM 2007, vpravo navrhovaný ISSprOM 201X.

 

Odpolední přednášku vedli manželé Jana a Pavel Kubátovi. Nejdříve Pavel vyprávěl přítomným o začátku své kariéry a posléze jeho motivaci být reprezentantem. Jana posléze popisovala jejich roční pobyt ve Finsku. Pohled do mentality tohoto orienťácky velkého národa byl jistě přínosem. V posledních 10 minutách také představila plány Metodické rady ČSOS. Neméně zajímavou přednášku měli i rozhodčí: Jan Netuka si připravil ohlédnutí za uplynulou sezónou z hlediska rozhodčích, na to navázal statí o vstupech na pozemky při “lesním” OB – souvislosti pravidel, mapového klíče ISOM 2017 a dalších řádů a nařízení nejen z prostředí OB. Před večeří byly přednášky také rozdělené: trenéři pod vedením Romana Zbranka rozebrali různé moderní technologie v OB, které mohou využít nejen u trénování. Roman se zaměřil hodně na analýzy map a tratí, ale také přidal názornou ukázku aplikace SI-Droid Event, startovací hodiny a na konci se krátce věnoval sociální síti Strava. Ve vedlejší místnosti probíhala přednáška Jana Fialy o nových Pravidlech OB. Ty budou účinné od 1. února 2019, Honza je jejich hlavní tvůrce, a tak mohl rozebrat vše velmi důkladně vč. mnoha perliček.

Vojtěch Král před startem MČR v krosu a během soustředění české reprezentace si odběhl na seminář trenérů a rozhodčích. Foto: Jan Picek.

V neděli dopoledne měli nejdříve trenéři a rozhodčí odlišný program. Zatímco trenéři si vyslechli přednášku o LOBu v podání Richarda Klecha a Romana Horyny, rozhodčí převážně diskutovali o karanténě. Richard představil nový metodický dopis o LOBu, který vyšel právě v tento den a na kterém se podíleli za českou stranu Jakub Škoda, Ondřej Vodrážka (technika), Roman Horyna (pohybové schopnosti) a Richard Klech  (RTC, taktika…). Roman Horyna pak doplnil blok o téma, jak zařadit LOB do tréninku OB. O kousek dále rozhodčí besedovali o karanténě na celostátních závodech. Diskutovalo se o tom, co má všechno karanténa mít, na jakých závodech je ji dobré využít nebo jak ji označit. Poslední nedělní blok byl společný – došlo k představení Rady pro podporu inovací a jejích běžících projektů. Milan Novotný a Jiří Hlaváč vysvětlili záměry této Rady, nabídli souhrn nejzajímavějších příspěvků z Global development konference a nakonec všechny realizované projekty nebo ty, které se připravují.

 

Subjektivní okénko na konec:

Během semináře byla cítit velká propast mezi vedením ČSOS a sekce OB, případně některých komisí. Trenéři a rozhodčí se často vymezovali proti těm, co “nám to nařizují na Svazu”. Je třeba si nejprve uvědomit, že svaz jsme my všichni. Řadu věcí může ovlivnit každý z nás. Na druhé straně je zřejmé, že diskuze mezi vedením a “ostatními” je nutná. Účastníkům semináře často nemusí některé věci docházet tak, aby věděli, proč a jak bylo rozhodnuto. Tyto argumenty by ale bylo dobré, aby někdo tlumočil za vedení a vyslechl si názory z druhé strany. Obě strany tak jsou na sebe nyní naštvané (co si to jedni vymýšlí vs. oni to vůbec nechápou), a to není rozhodně dobře. Dialog, diskuze, kompromisy. Ano, není to jednoduché, vše dlouho trvá, ale pokud se český OB chce někam posunout, dovolím si tvrdit, že to je jediné řešení. Pojďme všichni pro to něco udělat!


 

Začala Pražská zimní liga

Sotva skončily “řádné” oblastní soutěže, tak začínají zimní radovánky. V Praze se již tradičně běhá “Pražská zimní liga”, což je souborný název pro seriál měřených tréninků nejrůznější podoby. Někdy je to zaměřené na maximální “točení” kilometrů zábavnější formou než jen během odnikud nikam, jindy je použitý nějaký unikátní prostor (jako třeba hornický skanzen v areálu bývalého dolu Mayrau, kde se před pár lety běhalo i po přilehlých haldách a v podzemí). Letošní zimní sezonu otvíral v neděli 25. listopadu závod v Nymburku, kde pořadatelé z MKP a SSP připravili pro 180 startujících ve zdánlivě nudné rovině pro nejdelší trať (vzduchem 6,9 km, reálně ideální stopa necelých 10 km) zážitek ze čtyř zcela odlišných terénů: Vnitřního prostoru Sportovního centra Nymburk (rychlé louky, oplocená i neoplocená sportoviště a kurty, menší i větší budovy), historického centra Nymburka, lesoparku mezi Sportovním centrem a Nymburkem, a kouskem klasického nepřehledného lužního lesa i s jemnými a nevýraznými terénními tvary (pozůstatky po bývalých slepých i kdysi průtočných ramenech Labe a bývalého rybníka). Přálo i počasí, takže kdo nepřišel, zaváhal. A o co přišel, může vidět zde, nebo na stránkách SSP.

Zdeněk Koč

Facebooktwitter


Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *