Jan Žemlík – 75
Dnes je 24.04.2018

Fenomén | Orientační běh | 17.01.2018


Významná postava orientačního běhu, Jan Žemlík, se právě dnes dožívá krásného výročí. Mnozí ho znají jako propagátora orientačních sportů, zejména pak jako ústřední postavu Centra historie OB. Na závodech jste se určitě už někdy setkali s bannery o orientační historii, právě tento muž je má na svědomí. K příležitosti narozenin zlínského veterána zveřejňujeme dosud nepublikovaný text, který Honza sepsal minulý rok na jaře. Odpovídal na otázku na co je nejvíce hrdý, že se v souvislosti s Centrem historie OB podařilo. Popisuje svoje mládí, ale rovněž zajímavé historky ze svého života.

Jako historik se opět musím vrátit do dřívějších let. Vyrůstal jsem v sokolské rodině na Vsetíně, u nás byl Sokol a tělovýchova – atletika, turistika a další na pořadu dne. To jsme si vzali k srdci, starší sourozenci i já jsme v tom pokračovali, také celý život. Díky tomu jsem se již jako desetiletý ogara dostával s rodiči na orientační závody. Rodiče i sourozenci již závodili, já jsem byl s nějakou tetou na kontrole a pozoroval jsem dění. Moc se mi to líbilo a již tehdy jsem se těšil do lesa – až budu starší.  Ale byl jsem u toho a „sál“ závodní atmosféru. V dorostu jsem již začal i závodit – v létě orienťáky, v zimě běžky.

Jan Žemlík na Veteránském MS v Rakousku (2005). Foto: archiv Jana Žemlíka.

Pak škola v Brně, tam spíše běžky, ty orienťáky byly jako doplněk. Profesí jsem technik – slévač.  1966 – nastoupil jsem do Gottwaldova, do slévárny. Tehdy mne začala zajímat historie OB – snad proto, že tehdy bylo TJG na orientační špičce a já jsem si pamatoval ty O-začátky. Znal jsem Zdenka Němce, který s těmi orientačními závody u nás začal. To už také proběhly organizační změny, odloučili jsme se od turistiky a vznikl nový sport – Orientační běh. Od Zdenka jsem dostal ty původní podklady o začátcích v 50. létech – to mne dost zaujalo. Pak vojna, pak jsme stavěli – to jsem na čas své aktivity v  OB silně omezil. V roce 1973 jsem se k OB vrátil. Vyrůstali mi synové – tak trenér těch začátečníků a ve výboru jsem byl jako PV pracovník – vzorné oddíly, mládežnické soutěže, propagace apod. Ale hlavně to, co platí i dnes  – vychovat nejen dobrého orienťáka, ale i člověka. Historie OB – v tom jsem také pokračoval. Již v roce 1975 jsme připravili na prázdninový Spartakiádní sraz OB – 3 závody, již zahraniční účast a také publikace + první výstava. Sice amatérská, ale docela navštěvovaná. Nikdy jsem nebyl velký závodník, spíše jsem byl na tu historii a propagaci. Další expozice  – 1983, 3 dny OB Mysločovice, Ten jsem řediteloval a také, již s Muzeem Gottwaldov připravil kvalitní výstavu. Byly to dobré závody, 1700 startujících z celého světa. Vlastní výstavu tvořilo několik desítek panelů – kdo tam náhodou byl, určitě se podíval. To již bylo skutečně na úrovni – realizace již profesionální. Později vzniklo z této spolupráce Centrum historie OB. Bylo to občanské sdružení, samostatné. Dnes již neexistuje, ale název a činnost zůstala zachovaná, nyní pod hlavičkou ČSOS, který má podepsanou Dohodu a spolupráci.  V praxi – Svaz zabezpečuje z vybraných závodů sběr potřebných dokumentů a materiálu z vybraných závodů, pak se vše zpracovává dle archivních zásad a předává do muzea. Výsledek – vše je nakonec uloženo v depozitáři Muzea, prakticky „nafurt“. Ale již dost historie, je toho dost.

Jan Žemlík (uprostřed) se zástupci firmy Emit. Zdroj COH.

K úvodní otázce. Zde ani nejde o nějakou hrdost, dle mého spíše o význam těchto činností pro orienťáky a historii našeho sportu. Prostě mne to plně chytlo…

To největší a nejnáročnější  – zmapování všech ročníků našeho Poháru města Zlína, dříve Pohár Gottwaldova. Každý ročník máme pečlivě dokumentovaný. Rozpisy, pokyny, výsledky, fotky, videa, media nosiče, články, fotky, diplomy, medaile, odznaky, plakáty ev. další „blbinky“. Samozřejmě k tomu patří i Pohár TJ Gottwaldov, z roku 1954, kdy TJ tento Pohár věnovala vítězné hlídce mužů. Ten je skutečně nestarší Pohár pro OB na světě. Ten je stále „živý“, při našich závodech ho předáváme v kategorii oddílových družstev dospělých + obdobný pohár je již III. generace. Ty jsou věčně putovní, ty nám vítězové po focení vrátí – ale odvezou si menší kopii. Obdobně to funguje i v dorostu, pro ně určen Pohár Centra historie OB. Třeba se vašemu oddílu také podařilo tento pohár někdy získat. Ten Pohár – to je skutečně světový unikát.

Velmi zajímavé byly i mé studijní stáže v kolébce OB. 1990 – to nás pozval do Stockholmu generální sekretář IOF, Lennart Levin.  Byli jsme tam s manželkou 10 dní, bydleli jsme u něj doma, umožnil mi návštěvu v archivu SOFT, zúčastnili jsme se štafet Tio Mila, ukázal nám  Stockholm – nemělo to chybu. Od té doby máme oba dva rádi Skandinávii. Další náš pobyt na severu – 2011, 14 dní v Norsku, u našich O-přátel. Tématicky také historie. Chtěli jsme navštívit a projít si terén 1. OB na světě – 1897, osada Grøttum, severně od Hollmenkolenu. – Oslo. Pak prostor 1. EOC 1962 – Løten. Opět terén navštívit a jít do lesa. Měl jsem k dispozici původní mapy, oni dodali současné – tak jsme dělali vlastně i nějakou rekognoskaci. Byli jsme také v prostoru, kde vznikla v roce 1941 první mapa pro OB na světě – Furuholmen. Tehdy byli již v Norsku Němci. Člen tamního klubu Kristofer Staver dostal úkol – připravit na podzim noční přebor klubu – cca 200 startujících. Proč ne, ale nejsou mapy. Ty, co byly, tak je Němci „stáhli a zakázali“ – sport musel být jen a pouze německý. Něco podobného známe i u nás. Kristofer ale nějakou mapu uchránil a dle ní, s kamarády vytvořil mapu novou, už s jejich poznatky ze současného norského OB. Pak to nějak namnožili – závody v pohodě proběhly. Zde nás provázel přímo jeho syn a tuto info máme od něj. Ani v Norsku to orienťáci neměli vždy snadné.

V prostoru 1. Mistrovství Evropy 1962, kde Jan Žemlík v terénu absolvoval trať s hledáním původních kontrol. Doprovázeli ho členové Loten O-lag, kteří působili na přípravách tohoto závodu.

To vše a další návštěvy zajímavých O-míst zorganizovali naši norští přátelé. Vždy na nás v prostoru čekali nějací místní průvodci, kteří byli plně v obrazu, celý den se nám věnovali. Naše zážitky – to nemělo chybu.  Z hlediska historie – perfekt, z hlediska poznání Norů a Norska – opět prefekt. Na severu jsem byl i při jiných příležitostech – ale tyto dvě byly určitě nejlepší. Prostě, krásné a nezapomenutelné O-dovolené.

Poslední – poděkování mé rodině a manželce Janě za to, že to se mnou vydržela. Také se kdysi orienťáků zúčastnila, ale hlavně přivedla na svět a vychovali jsme dva syny. Ten starší, bývalý repre – ten se nyní profesně zabývá se svými kolegy digitální mapařinou – Mapy.cz. To, co máte ve svých navigacích v autě – to je výsledek jejich práce. Ten druhý, ten nemůže běhat, ale také vytváří mapy – terénní práce pro turistické mapy SHOCart. A to jejich otec – ten v životě neudělal ani jednu O-mapu. A to o tom docela dost ví. Tak prostě jde život. Ale manželka – snad jsem dobrý chlap a manžel. Když ale ona vidí, jak každý den sedím pár hodin u monitoru, jak se náš život dost odvíjí dle orienťáků – snad to ještě pár let vydržíme. Také si zamilovala Skandinávii – třeba se tam ještě jednou podíváme…

Centrum historie OB je organickou součástí Sekretariátu ČSOS. Jeho úkolem je sběr materiálů z vrcholných světových OB a obdobně vrcholných OB v České republice. U získaných materiálu a sbírkových předmětu COH provádí sběr a základní identifikaci, justaci a následné předání těchto materiálů do Muzea jihovýchodní Moravy. To, po dalších nutných úpravách, pak  vše zařadí do svého fondu OB. Nakonec jsou uloženy v svém depozitáři muzea. Základ OB fondu vznikl někdy již v 70. létech minulého století, kdy v Gottwaldově začali „mapovat“ historii a vývoj tohoto sportu.

Připravil Jan Žemlík, duben 2017

Facebooktwitter


Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *