IT v OB – k čemu to?
Dnes je 23.09.2017

Orientační běh

V dnešním článku vás roudnický závodník a student Fakulty informatiky VŠE Jindřich Buk seznámí se základním zapojením informačních technologií do orientačního běhu. Přejeme příjemné čtení.

Když jsem v roce 2003 začínal s orientačním během, bylo vše úplně jiné. Nic jako ORIS neexistovalo. K informacím o závodech se jen těžko dostávalo. Před sezonou nám vedoucí oddílu rozdala na psacím stroji sepsaný seznam oblastních závodů a několika vícedenních závodů. Následně jsme jí podtrhali, kam chceme jet, a ona nás na ně nějak přihlásila (poštou nebo přes telefon). Už v té době se běhalo s SI čipy, takže pořadatel si přepsal účastníky do programu používaného pro vyčítání čipů a výsledky zpracoval přes něj. Doba šla dál a s ní začaly počítače pronikat do dalších a dalších oblastí lidského života. Orientační běh nevyjímaje. Dneska si už orienťák bez využití počítačů lze jen těžko představit. A nejedná se zdaleka jen o přihlašování na závody a vyčítání čipů.

Jak různě lze IT v OB využít?

Offline

Zcela nezbytné je IT v OB v oblasti offline aplikací. Existují aplikace pro kreslení map včetně tvorby tras (např. OCAD) a pro organizaci účastníků závodů (startovky, výsledky). Bez těch si nelze pořádání závodů ani představit. V této oblasti již existuje několik skoro dokonalých aplikací. Všechny jsou ale velkou finanční investicí. Například licence OCADu pro jednoho uživatele stojí 16 tis. Kč a licence OORG pro pořádání závodů stojí přeš 6 tis. Kč (seznam programů umožňující práci s čipy naleznete v článku na blogu Honzy Mrázka). Investice jsou to sice nemalé, ale každý, kdo zkoušel kreslit mapu v jakémkoliv neoorienťáckém editoru nebo pořádat závody přes klasické papírové průkazky, ví, že to rozhodně nejsou vyhozené peníze. Mnohé oddíly stále pořádají školní nebo veřejné závody s papírovými průkazkami. Pro zpracování výsledků mohou využít i obyčejný excel nebo jako náš oddíl specializovaný software umožňující práci se závodníky v reálném čase.

Abyste dnes mohli vyzkoušet orientační běh, nemusíte se ani zvednout z postele. Slovák Peter Furucz totiž naprogramoval úžasný simulátor orientačního běhu. Jedním z cílů této hry je i možnost tréninku začátečníků bez nutnosti je ihned vyslat do lesa.
Více informací najdete na stránkách hry virtualo.org nebo v recenzi O-News.

Virtuální realita je krásná, ale není nad opravdový les!

Online

Daleko širší spektrum využití má IT ve světě internetu. Existuje mnoho oblastí, kde ho lze využít:

  • Komunikace mezi členy
  • Pořádání tréninků
  • Přihlašování na závody
  • Závodnické statistiky
  • Koupě/prodej pomůcek pro OB
  • Sdílení fotografií
  • Správa finančních kont jednotlivých členů
  • Prezentace klubu pro veřejnost

Nejvýznamnější z online aplikací je ORIS. Většina orienťáků ho moc dobře zná a pro ten zbytek vysvětlím, že se jedná o systém, přes který dnes probíhá přihlašování na 90 % závodů. Už od počátku rozšiřování internetu mezi veřejnost přicházejí další a další oddíly s vlastními webovými stránkami. Na nich prezentují své aktivity, výsledky a další oddílové informace veřejnosti. Podobně pořadatelé na nich zveřejňují informace o závodech. Především větší oddíly jdou často ještě dále a oddílové stránky rozšiřují o sekce pro členy. Tam se členové po zadání přihlašovacích údajů dostanou k interním nebo dokonce osobním informacím. Oddíly takto například spravují finance používané na platby startovného, plánují tréninky, nebo obcházejí nutnost, aby se každý člen oddílu musel samostatně hlásit na závody přes ORIS. Oddílové aplikace mohou zvládat mnohem víc. Vše závisí jen na preferencích a možnostech oddílu. Vývoj takových aplikací není úplně snadný. Výroba na zakázku by oddíly stála statisíce. Dle průzkumu, který jsem mezi oddíly dělal v rámci bakalářské práce, žádný oddíl složitější, na zakázku dělaný systém nemá. Jedinou cestou k vlastnímu systému tak je dobrovolná práce programátorsky zdatnějších členů oddílu.

IT sekce na Českém poháru (foto: OK Kamenice)

Ani oddíly bez peněz i programátorů dnes nemusí házet flintu do žita. Pro vlastní web mohou využít nástroje pro, jak já říkám, naklikávání webu jako jsou webzdarmawebnode… případně o něco složitější ale daleko mocnější publikační systémy jako WordPress nebo Joomla. A nevyžadujete-li centralizaci všech funkcí v jednom systému, máte ještě mnohem více možností. Velice dobře použitelné jsou Google Dokumenty a Office365. Jsou to nástroje umožňující skupinovou práci s dokumenty typu Word, Excel a podobnými. Přes ně tedy můžete vést oddílové účetnictví, kalendář tréninků, sdílet mezi členy fotky ze závodů a mnoho dalšího. Velice módní je dnes používaní Facebooku. Na něm lze prezentovat oddíl a závody veřejnosti, sdílet fotky a díky Facebook událostem i vytvářet kalendář tréninků a závodů. Velice důležitou funkcí Facebooku je snadná možnost chatu mezi členy. Hledáte-li způsob, jak mezi sebou v oddíle komunikovat, podívejte se na Slack. Jedná se o skvělou aplikaci umožňující rozdělení komunikace na tzv. kanály. Kanálem tak mohou být například zvlášť závody, tréninky, vedení oddílu, pořádání závodu atp. Pro další specifické funkce lze použít stovky dalších aplikací.

Co z toho oddíl má?

Všechny aplikace by oddílu měly přinést některý z následujících efektů:

  • Ušetření času
  • Ušetření peněz
  • Zvýšení pohodlí běžných akcí
  • Podpora zábavnosti bytí orienťákem
  • Zlepšení komunikace v oddílu
  • Oslovení nových potenciálních členů
  • Udržení a podpora stávajících členů

Na co si dát pozor?

Bohužel my ITáci jsme trochu divní a ne vše, co navrhujeme, má nakonec očekávaný přínos.

Oddíl si tak musí dát pozor na následující věci:

  • Budou mít všichni potenciální uživatelé k systému možnost přístupu? (i dnes existují domácnosti bez internetu a ne všichni jsou počítačově gramotní, nemluvě o využívání mobilních aplikací)
  • Může být přínos aplikace skutečně vyšší než náklady (čas, peníze, nervy) na zavedení a používání?
  • Mají členové (uživatelé) potřebu něco měnit na stávajících procesech?
  • Budou členové ochotní učit se s aplikací pracovat?
  • Nemůže mít používání aplikace nějaký vedlejší negativní efekt?

Kam to bude pokračovat?

I když se to možná nemusí na první pohled zdát, IT se i v orientačním běhu stále rozvíjí. Jakým směrem se vydá v příštích letech? Kdo ví. Rozhodně ale lze očekávat, že se vymoženosti těch největších závodů budou rozšiřovat na závody méně významné. I menší závody budou pořádány s bezkontaktními čipy, u kterých stačí jen přiblížit ruku ke kontrole a nemusíte se prát se soupeři, kdo si orazí první. S GPS sledováním bude běhat více kategorií a bude využíváno na stále více závodech. Stále více závodníků běhá s GPS hodinkami a následně sleduje kudy běželi. To může pomoci především začínajícím běžcům, aby si rychleji uvědomili, co je jejich hlavním problémem. Dle mého průzkumu oddíly stále vidí nedostatky ve využívání IT v běžném chodu oddílu. Očekávejte tedy i od svých oddílů mnohé převratné novinky.

Dočkáme se sledování GPS i u veteránů?

Do toho!

IT je skvělé a dokáže ušetřit nemálo času, peněz a nervů. Nebojte se ho. Vrhněte se do všeho, co už dlouho odkládáte. I když to třeba na poprvé nevyjde, zbavíte se toho nepříjemného pocitu z odkládání a zjistíte, co nefunguje. I to se cení.

V příštím článku vás seznámím s výsledky mého průzkumu mezi kluby, jak IT reálně využívají. Ve třetím článku vám představím webovou aplikaci, kterou jsem v rámci bakalářské práce vyvinul pro náš roudnický oddíl a aplikaci, kterou používáme pro pořádání závodů s papírovými průkazkami.

Jindřich Buk

Facebooktwitter


  1. sosna says:

    Proboha raději méně těchto článků. Tolik blábolů se v jednom článku jen tak nenajde!

    V roce 2003 byl orienťák už dávno na webu jako doma. Jako jeden z prvních sportů!!! Totiž od roku 1996, i když tehdy internet ještě nebyl pro každého. Ale 2003?. Před Orisem existoval nskoro rovnocenně funkční systém obhaná. Jak pro pořádání závodů tak pro kreslení a vůbec tvorbu map existují dnes open software v podstatě se stejnou funkčností. Ano zdarma!
    A i ty SI čipy měly v Česku předchůdce emitky už od toho roku 1996. Databáze závodníků byť neoficiální, ale používaná na všemožných závodech, celostátní i obastních, sahá ještě daleko před rok 1996.
    Fakt se v roce 1991. kdy se konalo MS v Československu počítače pro pořádní už dávno používaly a dokonce nejen pro zpracování výsledků. Naopak mám pocit že po roce 2003 se již nic tak převratného na poli internetu i toho závodního sw neodehrálo. Air čipy nejsou úplně vítanou novinkou klasického OB. A jinak jo, V mapové tvorbě je tu řada převratných novinek (georeferencovaná ortofota, lasersken modely) a s tím i pro závodníky možnost vypublikovat svůj výkon na závodě na web jako záznam GPS.

    Fakt tu před Orisem nebyl pravěk. Oris byl krokem ke zjednodušení, ale ne zjevením uprostřed pouště.

  2. sosna says:

    Všechny závody českého poháru, tedy kdysi tzv. federály a k tomu mistrovství a myslím že snad všechny takové v letech 1996 až 1999 částečně i 2000. Ale jen pro mistrovské kategorie (DH16-21). A největší závod byla veteraniáda v Novém Boru 1998 s cca 4000 závodník,, kde to bylo plošně. Ale tehdy emit dovezl své čipy a hlavně vodovzdorné papírky, což u závodů českého poháru papírky takovou kvalitu neměly. A právě ta jistá absence kvality zapříčinila poměrně rychlý přechod na Sportident, kde navíc je dodavatel za humny Drážďanech a ne někde ve Skandinávii.

  3. Ahoj,
    o tom, že počítače v OB jsou něčím novým není v článku ani slovo. Naopak píši, že přihlášky od oddílů byly přepsány do pořadatelem používaného systému. V úvodu pouze popisuji, jak to o u nás chodilo v této době. Dokonce i po zavedení ORISu zdaleka ne všechny oblastní závody byly “pořádány” přes ORIS. Nějakou dobu to také trvalo.
    Každopádně děkuji za historickou vsuvku. Článek nemá být pohledem do historie, nýbrž má představit závodníkům bez vhledu do pořádání závodů a vedení oddílů, jak si dnes OB stojí. Ti ostatní ale jistě ocení pohled do historie.

  4. sosna says:

    Mně se především příčí věta:
    K informacím o závodech se jen těžko dostávalo. To ty, co tehdy krmili informační o-systémy vytočí. A proto jsem se rozepsal.

    A také, že článek ignoruje open software. Já odhaduji, že 90% kartografů, co mapují on-line v terénu používá dnes open software (OOmapper) na tvorbu map, tedy nikoliv OCAD. Já sice tam mám OCAD, ale podklady si připravuji pomocí několika open sw (QGIS, Olaser…). Se sw na pořádání je to horší, ale open sw jsou. No zásadní je, že tak komplexní sw by měly mít modulární architekturu. Např. modul na práci se sportidentem, modul na GPS tracking, modul na publikaci na web, modul…. Aby to ale fungovalo dohromady, musely by být domluveny nějaké formáty na předávání dat. Takto každý programuje všechno a přitom to málokdy jde použít jinde. To byl problém i toho placeného oorgu. a to už na začátku – nešlo třeba vložit vlastní losování štafet.

    A jinak se mi zdá, že oblast klubových webů stagnuje až mírně upadá, alespoň co se týká kvantity. Dost jich zaniká nebo jsou skoro mrtvé, na dalších postupně mizí dřívější každotýdenní aktuálnost. A to je jev, který když dáš do souvislosti s tvým výčtem výhod, docela paradoxní.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *