Dorostenecký mistr ČR Josef Nagy: “Díky mapování a pořádání lépe chápu věci při závodě”
Dnes je 25.11.2017

LOB | Orientační běh | Rozhovory

Za posledních 9 měsíců má kompletní medailovou sbírku z MČR v OB. Nejprve všechny překvapil bronzovou medailí na MČR na klasice 2016, poté získal stříbrnou medaili na letošním MČR NOB a svoji medailovou sbírku o minulém víkendu rozšířil o kov nejcennější na MČR na krátké trati v Lipnici nad Sázavou. A to má ještě bronzovou medaili z dorosteneckého ME v LOBu ze závodu štafet, které se letos odehrálo ve Finsku. “Už nemám kam dávat všechny ty medaile,” začíná náš rozhovor tento sympatický šestnáctiletý mladík z Jablonce. Ano, tentokrát jsme si povídali s Pepou Nagym.

Na stupních vítězů na MČR KT v Lipnici nad Sázavou. Foto: Petr Kadeřávek.

Kdy jsi vlastně začal s orienťákem a kdo Tě k němu přivedl?
Začal jsem v zimě roku 2014. Do té doby jsem dělal běžecké lyžování a protože v dorostu už bylo minimum závodů, které bych mohl jezdit, začal jsem koukat po nějakém podobném sportu. Zrovna byla Zimní olympiáda dětí a mládeže a několik mých kamarádů z lyží jelo na – pro mě do té chvíle neznámý – orienťák na lyžích. Tak jsem se rozhodl LOBy zkusit, a protože jsem dříve přes léto běhal přespoláky, rozhodl sem se, že zkusím i klasický orienťák.

Takže jsi prvně okusil LOBy a pak až klasický OB?
Bohužel tu zimu nebyl sníh, takže nakonec všechny LOBy zrušily (kromě těch na Olympiádě dětí a mládeže), a tak jsem začal nejdřív s orienťákem a až další zimu jsem okusil LOBy.

Vrátím se ale k minulému víkendu, kde jsi na MČR na krátké trati v kategorii H18 zvítězil. Dalo by se to nazvat, že to byl tvůj životní závod?
To určitě ano, protože jsem vůbec nepočítal s tím, že se mi podaří tak dobře zaběhnout. Měl jsem očekávání, že když nebudu dělat chyby, tak bych možná mohl být i v první desítce, ale takový úspěch jsem opravdu nečekal.

Když jsem nakoukl do tvých mezičasů, tak jsi nezačal zrovna ideálně. Na jedničce jsi byl úplně poslední. Co se ti pak honilo hlavou?
Po té chybě jsem se ani nějak nerozhodil, což mě samotného udivuje, ba naopak jsem se začal ještě víc soustředit a celkově mi v tu chvíli přišlo, že to časově až tak velká chyba nebyla. To že jsem tam nechal minutu, jsem zjistil až v cíli.

Poté už jsi tedy neudělal žádnou chybu?
Pak už jenom jedna chybka na osmičku, kde jsem se stočil o asi padesát metrů vpravo. Ten postup šikmo do kopce byl totiž trochu zrádný a já si nepohlídal směr. Jinak zbytek jsem šel mapově čistě.

I když možná zlato bylo překvapením, určitě ne tolik jako loňský bronz z MČR na klasice. To byla velká senzace, protože jsi minulý rok běhal B-žebříček. Byla pro Tebe minulá sezóna průlomová?
Minulý rok byl pro mě celý překvapením. Rok před tím, tedy prvním rokem v H16, jsem poprvé běhal béčka a to kolem desátého místa. A najednou jsem vyhrával každý druhý závod v B žebříčku. A potom ještě to MČR na klasice… Na to, že to byla moje třetí orienťácká sezóna, tak si myslím, že lepší už být nemohla.

Skončila OB sezóna a začaly ti LOBy. Po LOBech začala znovu sezóna pro o-běžce. Tam asi nějaký velký odpočinek po sezóně nebyl ne?
Odpočinek byl asi čtrnáct dní, ale vypadal asi tak, že jsem jezdil do Jizerek si v klidu zalyžovat. Sice jsem si po každém “sklouznutí” říkal: „Dnes to bylo naposledy, příště už půjdu běhat,“ tak běhat jsem začal až když začaly orienťácké závody. A to už bylo trochu pozdě.

Bronzová medaile z ME dorostu v LOBu, kterou vybojoval společně s Janem Haškem a Ondřejem Hasmanem. Foto: Petr Horvát

Takže letošní příprava na o-sezónu byla jen na lyžích? Žádná mapa?
Na mapě jsem začal běhat teprve těsně před prvními závody, tedy v polovině března.

Jsi přihlášen na trutnovský závod v MTBO o tomto víkendu. Jaká z těch o-disciplín Tě vlastně baví nejvíc?
Tak to nemůžu přesně říci. Když je léto, tak bych nejradši pořád běhal orienťák a to po celý rok. Pak ale přijde zima a to mám zase chuť celý rok jezdit LOBy. Jednoduše mě baví taková o-disciplína, jaké je zrovna roční období. A co se týká MTBO, tak jsem se rozhodl, že si je jednou musím zkusit.

Minulý víkend jsi pořádal zajímavý trénink v rámci tvého seriálu Bageta O-Cup, připravuješ mapu v tvých Alšovicích na MS & ME & MČR ve vesnické klasice. Baví Tě i na orienťáku ta opačná stránka – pořádání, tvorba mapy, příprava podkladů na závody atp.?
Určitě, beru jako velmi přínosné a také zajímavé. Poznat tak trénink či závod nejen z pohledu závodníka, ale i z pohledu stavitele, mapaře i pořadatele akce. Ostatně roznos kontrol, nebo mapování mi pomáhají v rámci mapového tréninku a například tak při závodě lépe pochopím, jak si to mapař v daném místě vlastně představoval a zakreslil do mapy. To je podle mě jistě velmi výhodné umět poznat.

Určitě. Poslední otázka na konec: kam se chystáš na prázdniny, aby tvé fanynky věděly, kam jedeš?
Ze začátku s ještědským TSM na Slovensko, pak na konci července na Bohemku a v srpnu možná s Glede teamem na Tauplitz a poté ještě s LOBákama do Rakouska. Co mě však nejvíc mrzí je, že nebudu na Pěkné prázdniny. Jinak budu připravovat závody na můj žebříček a budu se snažit domapovat ty Alšovice (smích – pozn. red.).

Pepa na soustředění s TSM Ještědské oblasti v Norsku (červenec 2016). Foto: Roar Hermansen

 

Facebooktwitter


Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *