Dopingový komisař: Marihuana se prokáže i po dvou měsících!
Dnes je 21.11.2017

Orientační běh | Rozhovory

MUDr. Lubomír Nečas ze Zlína, tělovýchovný lékař, politik, bývalý náměstek hejtmana Zlínského kraje (2012 – 2016) je krom všech svých ostatních funkcí a zaměstnání, kterých je celá řada, již 30 let antidopingovým komisařem. A dopingové zkoušky přijel vykonávat i na poslední letošní MČR v OB – MČR klubů a oblastních výběrů do Moravského Karlova, kde jsme jej krátce vyzpovídali. Pamatuje si nějaký dopingový případ v orientačních sportech? Jaké je největší riziko pro orientační běžce z hlediska dopingu? A jak vůbec probíhá taková dopingová zkouška v našich polních podmínkách?

MUDr. Lubomír Nečas jako dopingový komisař na MČR družstev 2017 (Foto: Jan Picek/O-News.cz).

Začněmě pěkně od minulosti. Pamatujete si nějaký dopingový případ v orientačních sportech?

Snažíme se bojovat proti dopingu ve všech sportech, a proto kontroly musí být ve všech sportech, i v orientačním běhu. Jsou ale samozřejmě sporty, které jsou velmi rizikové pro doping, zejména silové sporty jako vzpírání, silový trojboj, kulturistika a podobně. A pak jsou sporty, kde jsme se s dopingem zatím nesetkali, a to je například právě orientační běh.

Já si tedy vybavuji například letošní dopingový problém ruských reprezentantek v lyžařském orientačním běhu, kde dokonce došlo k odebrání medailí, což pomohlo třeba i Češkám ke stříbru. O tomto případu třeba víte nějaké informace?

My provádíme dopingové kontroly v Česku, do zahraničí nás vysílají pouze vyjímečně, takže ty informace, které máme jsou pouze ty, co prošly médii. Ale v orientačním běhu je to vyjímečné.

Největší riziko pro OB? Marihuana!

Největší riziko tady vidím například u mariuhany, protože dnešní mladá generace mezi 15 – 20 lety věku to zkouší a marihuana se dá v moči prokázat i po dvou měsících poté, co si někdo dá jointa. Takže to je velmi rizikové třeba i pro orientační běh, kdy mladí chtějí nejenom sportovat, ale i se bavit a chodí po závodech na diskotéky. Takže tam je určité riziko. Ale nepředpokládal bych v OB nějaký velký doping, jako například psychostimulancia, protože tam je pak veliké riziko, že dotyčný absolutně nezvládne mapu. A co se týká anabolik, steroidů a podobně, tak zase orientační běžec musí být především rychlý, takže tam by velká svalová hmota vadila. Rizikem může být EPO, ale to se zatím neprokázalo.

Jak probíhá dopingová kontrola? Nahlédněte do letáku Antidopingového výboru ČR.

Pojďme se teď podívat na systém, jakým funguje testování a kontrolování. Vy si vytipováváte závod, na který přijedete, nebo jste přímo zváni mezinárodní federací IOF či Českým svazem orientačních sportů?

Antidopingový výbor ČR spolupracuje s tím mezinárodním – WADA, která trochu ovlivňuje návštěvy antidopingových komisařů. Ale pro české závody a česká mistrovství většinou platí, že Antidopingový výbor ČR posílá komisaře v rámci republiky v dojezdovém dosahu na jednotlivé závody, což většinou jsou právě ty vrcholové typu MČR. Antidopingový komisař dostane pokyn, tak jako jsme dostali my dnes pokyn přijet sem na MČR družstev a dostaneme spojení, jak se tam dostaneme. Antidopingový výbor vytipuje závodníky, kteří se budou ten daný závod testovat. Většinou se losuje. Dnes budeme losovat závodníky z vítězných družstev, které se tu běží.

Česko v současné době nemá laboratoř, tak výsledky posíláme do Drážďan či Vídně.

Jakmile bude závodník vylosovaný, dostane pokyn ihned po doběhu, že je vybraný na doping. Poté má povinnost se do jedné hodiny dostavit do prostoru, kde dopingová zkouška probíhá. Dnes je to tady na shromaždišti ve stanu. Tam s ním sepíšeme protokol, ověříme si podle občanského průkazu totožnost a pod dohledem komisaře, u děvčat komisařky (dopingoví komisaři jezdí tedy vždy minimálně dva – pozn. red.), – se vymočí do lahviček.

Vždy je lahvička “A” a “B”. Lahvičky se zapečetí a tím to v podstatě pro závodníka končí. Vzorky se posléze posílají do mezinárodní laboratoře, protože Česko svou laboratoř v současné době nemá. Většinou se to posílá buď do Drážďan nebo do Vídně. Do tří týdnů je pak znám výsledek. Pokud se jeví ve vzorku “A” něco podezřelého, tak dotyčný může být pozvaný přímo do laboratoře, aby si zkontroloval, že je opravdu jeho a následně si otevřel zkontrolovaný vzorek “B”. No a pokud i ten je pozitivní, tak se tato informace předá sportovnímu svazu a ten přes disciplinární komisi pak případ dále řeší.

Díky moc za rozhovor!


Pamatujte, neznalost neomlouvá!

To platí u dopingu dvojnásob. Ke zkoušce můžeme být vybráni všichni, kdo se účastníme hlavních českých o-závodů. Co je vlastně doping? Jaké látky a léky patří mezi ty zakázané? Navštivte stránky Antidopingového výboru ČR! Hrajme fér a udržme si náš sport, jaký je.

 

Původní verze rozhovoru z MČR družstev (zvuk je ovlivněn blízkostí spíkra závodu):

 

Facebooktwitter


Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *