Česká béčka v áčkovém terénu
Dnes je 23.09.2017

OB v ČR | Orientační běh | Reportáže

“Sesílá nám deště, mlhy, bouřky, co je právě na čase, zrovna jako by měl v sobě moře…. Začne se z něho zpolehounka čedit, za chvilku již ho není vidět pro mračna, a netrvá to ani hodinu, již jde z něho prška a cedí se, jako když z konví leje.” – Karolína Světlá, Kantůrčice

Druhý květnový víkend se rozběhla i poslední z dlouhodobých soutěží českého OB: Žebříček B – Čechy. Liberečtí pořadatelé pozvali závodníky do orientkou nepolíbeného terénu na úpatí majestátného Ještědu a do Druzcovského lesa. Ve výběrovém řízení s tímto terénem sice uspěli až na několikátý pokus, ale je velmi dobře, že vytrvali a jejich trpělivost více než 1400 závodníkům přinesla růže.

Černočerná mračna, která se však kolem sobotního poledne zasekla o vrcholek Ještědu, na shromaždiště seslala v době příjezdu závodníků na uvítanou pravý severský lijavec. Inu, na start to bylo z kopce, tak pršelo. Tato ještědským bohem obrácená konev však zadělala na možná nejdramatičtější zápletku celého víkendového klání, jejíž vyvrcholení mělo teprve nastat. Zápletku, která spolu s ostatními atributy dějové linky vyšvihla celý kus z označení “béčko” mezi kusy “áčkové”. Jak sakra dostat těch 400 aut z té promočené louky ven?

D21A

H21A

Pojďme ale pěkně popořádku, protože vyvrcholení příběhu předcházel jeho děj. Ten sobotní obstarala klasická trať v Druzcovském lese. Kulisy obstaral z mapy vcelku nudně vyhlížející les, který však pro oči byl v květnové realitě zelinkavou pastvou, pro nos alergika časovanou bombou a pro nohy orienťáka těžkým břemenem. Za pomocí tísíců ruk větviček vysokého borůvčí a klacků za ně tahal, kde mohl. Jevištěm se staly tratě, které nebyly přehršle volební a klasikové, ale které za to byly pořádně dlouhé a které daly jen minimum šancí odpočinout si od těžké podložky cestovkou. Na Thálii za největší žaket se sešlo hned několik nominací. Nejprestižnější soškou za hlavní roli však nastavili zrcadlo svým pronásledovatelům jen vítězové – Pavel Hradec (TUR) za mužský herecký výkon v hlavní roli a Lenka Mechlová (SHK) za ten ženský. Jim však po celé dějství zdatně sekundovali v ženských rolích i 2. Zvěřinová (LPU, +3:25), 3. Štičková (LLI, +4:18), 4. Aschermannová (KAM, +4:19), 5. Rufferová (TUR, +8:28), 6. Kašková (CHA, +8:30) a v mužských 2. Rzenca (POL, +0:39), 3. Fürst (LLI, +1:01), 4. Prášil (SJI, +2:04), 5. Luštický (TUR, +2:36) a 6. Dlabaja (TUR, +3:48).

Pavel Hradec si běží pro vítězství v kategorii H21A (Zdroj: vlio.cz)

Uvolněnou atmosféru udílení cen pak řízně přerušil nečekaný dějový zvrat, při kterém by se napětí dalo krájet, kde o vyhrocené situace z akčních filmů nebyla nouze. Zelená vlna nestíhala reportovat narůstající zdržení, režiséři opravdových “béčkových” příběhů typu Kobry 11 nestíhali natáčet auta po jednom projíždějící bahenní lázní a vyskakující na silnici. A to mělo končit teprve první dějství.. pauza!

Kulisy druhého dějství obstaral přímo sám majestátný Ještěd, suťoviska ve svazích na jeho úpatí, podmáčené hustníkové pasáže i zdánlivě jednodušší závěr plný difuzních hustníčků, kde to nohy mohly roztočit, ale hlava nesměla polevit. Už cestou na scénu, která byla tentokrát do kopce za slunečních paprsků, bylo všem hercům jasné, že tato hra bude blockbuster.

Červený kámen, kulisy middlu ŽB 14.5.2017. Foto: Robert Urbaník

Než dáme prostor vítězům, dáme si ale ještě reklamní pauzu. Máme pro Vás totiž takovou menší reklamu na middle. Střídání tempa, změny směru, rychlé přeběhy, náběhy do těžkých pasáží, volby stopy a postupu. To jsou atributy, které tento produkt totiž až nečekaně dobře splňuje. Z konkurentů letos zatím vůbec nejlépe. A hlavně hravě. A o to nám jde.

D21A

H21A

A kdo v tomto příběhu zažil nejrychlejší výstup a nejplynulejší strmý pád? Myšleno tedy výstup na piedestal Červeného kamene a pád ku aréně plné obecenstva… Dámy a pánové – Martina Zvěřinová (LPU) a Marek Prášil (SJI)! Za nimi po červeném koberci z Červeného kamene kráčely dámy 2. Omová (TUR, +0:49), 3. Štičková (LLI, +1:01), 4. Matějů (PGP, +1:25) a Hrstková (ZBM, +1:25), 6. Jedličková (SHK, +1:50) a pánové 2. Dragowski (TUR, + 0:25), 3. Dlabaja (TUR, +2:36), 4. Fürst (LLI, +3:26), 5. Wolf D. (TUR, +3:58) a 6. Kettner L. (KAM, +4:04).

A jaké jsou ohlasy kritiků? Přes počáteční pískot za nevybíravé zacházení s motorovými oři, za bahenní skluzavku od stánků a za cestu z kopce na start, která způsobila nepěkné deštivé uvítání, závěrečné rozuzlení vyrazilo celému obecenstvu dech. A když se pak celé nasytilo zážitky z Červeného kamene i výběrem pokrmů s i bez červené řepy a vymanilo se ze svárů záludné louky, nezbylo než tleskat a psát jejich mnohdy nevybíravé recenze pozitivně.

Pouze snad aby na libereckém podniku moderátor večera tak okatě neustále nadržoval Jabloneckým, to bych si tedy, být domácím týmem, líbit nenechal.


Jak se bojovalo o body do ŽB-Čechy?

Facebooktwitter


  1. Zdeněk Koč, R1 says:

    Jen stručný komentář k sobotě: Definice tohoto formátu říká: “Závod na klasické trati má
    za úkol prověřit všechny orientační
    techniky, stejně jako rychlost a
    fyzickou odolnost.” Nikde tam není nic o tom, že to mají být jednoznačné obíhačky zleva nebo zprava, ani nic o tom že tam má být málo kontrol (obojí bývá zaklínadlem těch, kteří postaví ošklivou a orientačně nezajímavou a nenáročnou trať). I na kratších tratích se staviteli podařily pěkné volby postupů. V sobotu to byla moc hezká klasika !!!

  2. sosna says:

    Pokud bys běžel kategorii, kde bylo hned několik jednoznačných postupů po cestách, tak bys místo toho psal o orientačně nezajímavé, ošklivé a nenáročné trati. Ale tak už to na mnoha závodech bývá. Já pak beru za podstatné, jak byly postaveny hlavní kategorie mládeže a rankingu.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *